Co potomek, to jiné stravovací návyky a hlavně chuť! Zatímco jeden je mlsný jazýček, ten druhý miluje stále dokola to samé. A stejné je to i s množstvím, u jednoho aby člověk přemlouval ke každému soustu, jiný si jde s klidem přidat i třikrát!
Kouzelná slova: vyvážená strava
Naše strava představuje základní stavební kámen našeho zdraví a dobré kondice. U dětí to pak platí dvojnásobně, protože jejich kvalitní psychický i fyzický růst zcela závisí na pestré stravě, obsahující všechny základní živiny. Sacharidy, tuky, bílkoviny, vitaminy a minerální látky. Pro podporu trávení, vstřebávání živin a také stabilitu imunitního systému potřebují děti i pomocné živiny – vlákninu, probiotika a prebiotika.
To vše najdeme jen v tzv. plnohodnotných základních a průmyslově co nejméně zpracovaných potravinách, což jsou mléko, ovoce, zelenina, kvalitní maso, mořské ryby, celozrnné obiloviny a pramenitá voda.
Problém je, že děti preferují naopak cukrovinky, uzeniny, smažené hranolky, sýry či sendviče, vše dochucované a také všechny druhy doslazovaných limonád, čili neplnohodnotné potraviny.
Buďme vzorem a vězme, co děti skutečně potřebují
Musíme mít na zřeteli, že děti mají odlišnější potřeby, co se stravy týká, než dospělí. Je to kromě jiného podmíněno jejich růstem, který současně kopíruje evoluční vývoj člověka. Od mnoha živočišných druhů nás odlišuje rozvoj centrální nervové soustavy (CNS), nervosvalové koordinace a následně abstraktního myšlení. Všechno to vyžaduje vyšší příjem sacharidů a plnohodnotných tuků, jejichž příjem člověk také začal aktivně navyšovat.
Dětem ve vývoji musíme zajistit:
a) Dostatečný příjem esenciálních aminokyselin a vitaminů, protože během evoluce člověk ztratil díky pestrosti stravy schopnost některé látky sám vytvářet.
b) Vyšší příjem plnohodnotných tuků. Ty totiž zvyšují přenosovou rychlost nervových vzruchů. Tuky jsou důležitým stavebním kamenem buněčných membrán.
c) Vyšší příjem sacharidů. Monosacharid glukóza je jediným energetickým zdrojem aktivní centrální nervové soustavy. Zatímco u dospělého jedince dosahují vrcholové hodnoty mozkové aktivity maximálně v řádu několika minut (využívá především naučené stereotypní úkony nenáročné na energetickou stránku), dítě je stále v procesu učení. Proto také je jeho vrcholová aktivita řádově vyšší a s tím zároveň energeticky náročnější.
Pravidelný rytmus je nejdůležitější
Každý živočich, člověka nevyjímaje, musí mít energetické rezervy. Ať už z důvodů lovu, cesty za potravou, unikem před nepřítelem či u člověka získáváním nových vědomostí. Proto je tak důležité rytmické střídání fází klidu a bdění a totéž bychom měli dodržovat i v příjmu potravy. Tuto rytmičnost se učíme již od narození. Rytmus navozujeme v závislosti na věku dítěte a jeho schopnostech. Od raného dětství se postupně snižuje frekvence příjmu potravy, až se ustálí na denním režimu prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. S osvojováním denního rytmu úzce souvisí i návyk na množství potravy a jeho optimální rozdělovaní do dávek. Ve výchově k racionální stravě a zdravému životnímu stylu je rodina ve zcela dominantním postavení. Přesto se rodiče neustále dopouštějí chyb, které se pochopitelně promítají i v postoji dítěte k jídlu a určují i jeho budoucí postoje k němu.
Jednou z nejčastějších chyb je rozdílný postoj otce a matky k jídlu, následují konflikty a jejich řešení během jídla, kdy dítě nemá patřičný klid. Neposlední chybou jsou stereotypy a malá pestrost podávaných jídel.
Zdravý životní styl není jen fráze
Pro milovníky definicí zdravý životní styl znamená kombinaci vyvážené stravy, která zahrnuje nejen dostatek vitaminů, kvalitních bílkovin, vlákniny a dalších důležitých složek výživy v optimálním poměru, ale hlavně jejich množství odpovídající zdravotnímu stavu, fyzické aktivitě a věku daného jedince. Ke zdravému životnímu stylu neodmyslitelně patří i pravidelný pohyb, a to nejlépe každý den nebo alespoň jednu hodinu obden.
Základem zdravého jídelníčku je bohatá snídaně, na kterou děti budou mít dostatek klidu. Existující studie jasně dokazují, že pokud vynecháme snídani, sníme díky pozdějšímu obrovskému hladu daleko více potravy, než pokud bychom posnídali.
Tělo potřebuje energii k dopoledním aktivitám a organizmus nemůže pracovat dlouhodobě „na dluh“. Během spánku dochází k vyčerpání zásob glykogenu, který je nezbytný pro činnost mozku. Ve škole pak dítě musí být soustředěné a musí sedět v klidu. V noci se nezapojuje alternativní zdroj glukózy ze zásoby tuků, který je přes den stimulován pohybem.
V případě, že dítě vynechá snídani, zbytky glykogenu jsou zhruba během dvou hodin úplně využity a následný nedostatek glukózy vyvolá různé nepříjemnosti, například pohybový neklid (aby organizmus mohl využít zásoby tuku) a z toho také vyplývající nepozornost.
Co se stane, když dítě snídá? Za pomoci vhodných sacharidů dochází k pozitivní stimulaci centrální nervové soustavy a k celkovému pozitivnímu naladění s dobrými pocity, což školním dětem pomáhá plnit úkoly, koncentrovat se, zůstat v klidu a zvládat stres.
Vědecky je jednoznačně dokázáno, že vynecháním snídaně dochází tzv. zásobnímu metabolizmu, který měl význam v historických dobách a pomáhal člověku přežít v době hladomoru. Pro civilizovaného člověka s neustálým volným přísunem jídla je to spíše nebezpečné, protože dochází tak k budování nežádoucích tukových zásob a ke vzniku obezity.
.png)
