Už není mimino, chce kolo…

Kolo je skvělá záležitost! Pro ty nejmenší, dvouleté až pětileté děti jsou kola bez pedálů neboli odrážedla to pravé… Zde je ale několik důležitých pravidel při výběru kola i pro další malé jezdce!

Po plastových motorkách jsou to další oblíbené dopravní prostředky, které zrychlí dětem poznávání okolního světa. Připomínají opravdické kolo, ale jsou mnohem lehčí a skladnější. Vaše zlatíčko na kole bez pedálů ujede kilometry, přičemž nebude potřebovat dokonalý povrch. Na takovém odrážedle hravě zvládne polní cesty i lesní pěšinky.
Dítě se na něm v podstatě naučí jezdit na dvou kolech. Během chvilky tomu přijde na kloub: nožka střídá druhou, a najednou jsou ve vzduchu obě naráz. Dámy a pánové, váš potomek se právě naučil držet rovnováhu, a to úplně sám! Takový jezdec nebude postranní kolečka už nikdy potřebovat. Postupně zvládne i ruční brzdu a bude dokonale připraven na „velké“ kolo.
Kromě kvalitní zadní brzdy by odrážedlo mělo mít nafukovací pneumatiky (pruží a šetří tak dětskou páteř) a prohloubené sedátko (děti se tu neopírají o pedály, z běžného cyklistického sedla by sjížděly). Při výběru konkrétního modelu obecně platí zásada „čím lehčí, tím lepší“ – každé půl kilo navíc znamená pro dítě zbytečnou dřinu (stejně jako pro jeho občas poponášející rodiče a prarodiče). Když malý „odráželista“ usedne, musí mít mírně pokrčená kolínka a patičky na zemi. Pouhé špičky nestačí, neměl by potřebnou jistotu. Sledujte proto nejnižší a nejvyšší možnou polohu sedátka. Kolo bez pedálů není sezónní záležitost, dítě na něm stráví kus svého předškolního života. Nezapomeňte, že na tomto stroji může dítě dosáhnout vysoké rychlosti, a tak je brzda, helma i rodičovská ostražitost na místě.

Přesedáme!
Někdy kolem čtvrtého roku už dítě vyžaduje a zvládne ušlapat pořádné kolo. Většina prodávaných dvanáctkových i šestnáctkových kol má v základní výbavě balanční kolečka. Zvažte ale, zda se chcete vydat tímto – dnes už překonaným – směrem. Přídavná kolečka vaše dítě ničemu novému nenaučí: namontujete je a z kola rázem vytvoříte čtyřkolku. Navíc jsou často více nebezpečná, než jistící: dítě sedí vysoko, nožičkami mnohdy ani nedosáhne na zem. Kolo se lehce naklání doprava a doleva, jak dopadá na postranní kolečka. A když malý cyklista nedejbože spadne, tak i s kolem na stranu jako hruška. Existuje mnohem rychlejší a přirozenější způsob, a tím jsou právě odrážedla, ze kterých děti přecházejí rovnou na šestnáctipalcová kola bez jakýchkoli „berliček“.
Při koupi šlapacího kola vybírejte opět to nejlehčí, které najdete. Nejhorší jsou kolosy, které váží skoro tolik jako dítě samotné. Pokud má dítě problém své kolo zvednout ze země, něco není v pořádku. Šlapací kola musí mít ochranný kryt na řetěz. Zbystřete, pokud narazíte na jakýkoli vystupující šroub, ostrou hranu, plandající drát či nechráněné rukojeti. Ta nejmenší bývají vybavena ruční brzdou předního kola. Zadní brzda zvaná torpédo brzdí tak, že dítě sešlápne pedál v protisměru. Přichází důležitá chvíle pro vysvětlení rozdílu mezi přední a zadní brzdou. Není nad názorný příklad, ale rozhodně to neznamená, že máte při předvádění přeletět přes řídítka vlastního kola. Doporučujeme s dítětem, které pochopitelně přidržujeme, brždění vyzkoušet. Dítě se tak od začátku naučí využívat spíše zadní brzdu a tou přední pouze dobržďovat. Kolo by mělo mít nastavitelnou výšku sedla i řídítek, což je důležité nejen pro dítě, ale i vaši peněženku.

Bez přehazovačky nemá život smysl
Malý cyklista velmi brzy zjistí, co správné kolo dělá kolem. Nejdůležitější je přece přehazovačka! Na dětském kole se obvykle ovládá otočnou rukojetí. Se změnou velikosti kola se pak trošku mění i způsob jejího ovládání. Postupně zmizí torpédo, brzdí se jen ručními brzdami. Je to prostě už dospělé kolo.

První důležitá rada
Na kvalitě kola závisí bezpečnost vašeho dítěte, a tak by při jeho výběru neměla cena hrát tu nejpodstatnější roli. Kvalitní kola mají rám z odlehčeného hliníku. Akční cena v supermarketu tak může znamenat nekvalitní materiály, ze kterých jsou kolo a jeho komponenty zhotovené. Jejich případné opotřebení obvykle znamená konec života kola, protože nejenže se nedají koupit náhradní díly, ale ani opravit. Taková kola nebývají ani seřízená, jsou jen sestavená, případně složená v krabici. Jejich kvalitní seřízení bývá nad síly i zkušeného servisního technika a ten se pak pochopitelně za jeho bezporuchový provoz nemůže ani nechce zaručit.
Specializované obchody mají většinou velký výběr v různých cenových relacích. Kola jsou osazena kvalitními brzdami, převody a mechanickými součástkami osvědčených značek a obvykle vám jej při nákupu přímo v obchodě technik seřídí a upraví přesně dle aktuální velikosti a potřeb dítěte. S takovým kolem nemusíte mít obavy vyrazit i na delší a náročnější výlety.

Druhá, možná ještě důležitější rada
Jízdní kolo je již součástí silničního provozu a pravidla s ním počítají. Počítají také s tím, že účastník tato pravidla zná. Je pochopitelné, že malé dítě na silnici s kolem asi jezdit nebude, přesto bychom jej měli poučit o tom, že z hřiště na chodník a dále na silnici ještě nemůže. I u starších volíme pečlivě místa, kde na kole jezdí. A pokud se pohybujeme na komunikacích, tak zásadně v přítomnosti dospělých.

Třetí rada a zároveň poslední
Nikdy bychom neměli zbytečně hazardovat se svým zdravím, máme jen jedno. Ani na krátkých výletech nezapomínáme na cyklistickou helmu. Většina úrazů cyklistů – až 80 % – se týká právě hlavy! Už při rychlosti vyšší než 10 km/hod mohou být úrazy velmi nebezpečné. Náraz nechráněné hlavy do pevné překážky při rychlosti 15 km může být smrtelný i pro dospělého. Podobně chráníme i ruce, lokty a kolena. Zabráníme většině odřenin při pádu z kola, s nimiž musíme u dětí obvykle počítat.