Správně podněcovat znamená: neutahovat šrouby, ale dát nástroje, II. část

Přinášíme vám druhou část článku s tematikou vývojové psychologie. Nabízíme v ní další čtyři ze sedmi nástrojů, pomocí kterých můžete vést děti na cestě každodenního radostného učení, a to už od prvního měsíce života. Neboť ne cíl, ale kvalita cesty samotné nám dává nejlepší pocity zadostučinění z úspěšného života.

4 Samostatně se učit

Co v dítěti je: Gerald Hüther, vědec zabývající se výzkumem mozku z Göttigenu, srovnává vývoj lidského mozku s pomalou procházkou – dlouhý proces zrání, při němž člověk vnímá mnoho ze svého okolí. Zrání mozku zvířat oproti tomu připomíná jízdu po dálnici. Hříbátko sice stojí už několik hodin po svém narození na vlastních nohou, ale jeho mozek zdaleka není tak variabilní jako mozek člověka. Člověk si při porodu přináší na svět enormní připravenost a schopnost přizpůsobit se rozdílným životním podmínkám a získávat nejrůznejší schopnosti. Nutkání k učení je tedy něco jako tajemství úspěchu našeho rodu.
Jak můžeme své děti podpořit: Všechny děti si dělají plány – od ročního dítěte, které chce postavit věž, až po čtyřleté, které si chce udělat figurky z kaštanů. Ideálním tréninkovým polem je podporovat plány, poskytovat pomoc a dodávat odvahu věc dokončit. Zásadně důležité je poskytnout dětem i možnost převzít za něco zodpovědnost. Musí však být přiměřená, dítě musí být schopno ji unést. Například samostatně se postarat o kytičky vypěstované ze semínek, které je třeba zalévat. A nechat přitom děti vyprávět o svých zkušenostech. Vyrábět s tatínkem figurky z kaštanů je jedna věc. Pokud o tom budeme vyprávět mamince, postaráme se o to, aby se na to tak rychle nezapomnělo.

5 Komunikovat

Co v dítěti je: Pud chápat a dorozumět se je člověku vrozen. Dnes víme, že už miminka v bříšku pozorněji naslouchají svému mateřskému jazyku než nějakému cizímu jazyku a dlouho před svými prvními slovy se jako malí vědci pokoušejí rozložit slova a pojmy, která se na ně valí na logické jednotky. To, zda dítě začne mluvit dříve nebo později, a jak správně se bude vyjadřovat, nezáleží jen na rodičích a vychovatelích. Osvojování jazyka je do určité míry ovlivněno i geneticky.
Jak můžeme své děti podpořit: Vlastní jednání podložit slovy, což naštěstí většina rodičů úplně automaticky dělá. „Tak, a teď svlékneme mokré tričko, pak se budeš cítit mnohem lépe!“ Že obrázkové knížky a předčítání pomáhají uchopit svět slovy je také nabíledni. Ohromující je výsledek studie k vývoji jazyka na americkém Harvardu. Malé děti profitují také z toho, když jejich rodiče vedou obsažné hovory, například při jídle. I když si děti pod debatou neumějí ještě nic moc představit, platí, že děti, které již dříve naslouchaly náročným tématům, to mají ve škole lehčí a jsou vybaveny větší slovní zásobou.

6 Kriticky myslet

Co v dítěti je: Svět je magické místo – o tom jsou děti přesvědčeny až do doby školní docházky. Dokazuje to experiment s „tajemným strojem“. Ten, když ho nakrmíme fotografiemi, například plyšového zajíce, začne blikat a syčet a nakonec vyhodí opravdového plyšového zajíce. Pokud ukážeme čtyřletým dětem tento stroj, žádné z nich podvod neprohlédne. Dokonce ještě třetina sedmiletých sedne kouzelnému triku na lep. Dětem v předškolním věku je jen částečně jasné, co je pravda a co je lež. Idealistické myšlení a realita jsou ještě velmi úzce spjaty. Obraz reality se vytváří jen postupně.
Jak můžeme své děti podpořit: Kritické myšlení je dar, který získává tím větší význam, čím jsme starší. Jinak bychom, abychom uvedli příklad, naletěli na každý podvodný e-mail, který nám slibuje milionové zisky. Je to komplikovaná schopnost, která potřebuje dlouhou dobu zrání. Je ale možné trénovat už i ty nejmenší děti, například když budeme trpělivě odpovídat na jejich otázky s „proč“ nebo když budeme podporovat jejich radost z experimentování. Gumová kačenka se při koupání stále znovu vynořuje? Zkus, co se stane s polo naplněnou lahví od šamponu, když ji hodíš do vany – co myslíš, čím to je?

7 Objevit souvislosti a abstraktně myslet

Co v dítěti je: Dříve než se děti naučí chodit na nočník, jsou už vlastně univerzální vědci. Jak ukazují různé vědecké práce, už osmiměsíční miminka mají cit pro čísla. V osmnácti měsících jsou děti schopné zařadit předměty do kategorií (velký nebo malý, modrý nebo červený, patřící a nepatřící tatínkovi). Velký skok pak dělají mezi druhými a třetími narozeninami. Teď jsou schopné se už zorientovat ve známé místnosti se zavázanýma očima, a umějí počítat do tří.
Jak můžeme své děti podpořit: Knoflíky na svetříku, obrázky na zdi – naše okolí nabízí celou řadu materiálu na hraní pro začínající počtáře. Hrajte si s nimi! Překvapivý je výsledek různých studií k tématu logického myšlení. Rozvoji matematických schopností nenapomáhají jen deskové hry s danými pravidly, nýbrž i kreativní činnosti jako je tanec, zpěv, malování. Zásadní rada: Pokud dítě dělá při hře chyby (například spojuje nevhodné části puzzle), nezasahujte hned! Aby si proškolily svůj cit pro souvislosti, děti potřebují právě takovéto učení se pokusem a omylem.