Sezóna vitaminů je tady!

Konečně! Sezóna čerstvého ovoce, které nám zraje přímo pod rukama, je v plném proudu. Na zahrádkách či v lese, případně na farmářských trzích, můžeme nacházet doslova poklady pro naše nejmenší. Co jíst v létě a jak vytěžit z letní stravy pro děti to nejlepší?

Často se stává, že máme okolo sebe plno aktuálního ovoce a zeleniny, ale na našem talíři to vůbec není znát. Potvrzuje to ze své praxe Eva Slaná, která má zkušenosti se sestavováním zdravých jídelníčků pro školky i školy v Praze a Středních Čechách a dodává, že často i v létě převládá v rodinných jídelníčcích pečivo a mléčné výrobky. Přitom právě čerstvé plodiny v období, kdy u nás zrají, jsou velmi cenné. „Je to základ zdraví,“ konstatuje Eva Slaná s tím, že sezónní ovoce s sebou nesou veškeré vhodné informace pro náš organizmus v daném období. „Jsou to nosiči nejen vitaminů, minerálních látek a stopových prvků, ale také nás dokáží osvěžit, ochladit, když je to třeba – anebo povzbudit.
Paní Jana, maminka tří malých dětí, přitakává, že po dlouhé zimě a nekonečné jarní únavě, kdy zkoušela sama pro sebe všechny možné povzbuzovače, ji na nohu postavily až čerstvé jahody z jejich zahrádky.
Eva Slaná dodává, že léto přímo vybízí ke konzumaci čerstvých potravin, a tak si užít čerstvou chuť, protože přes zimu toho mnoho čerstvého nemáme. A když, tak výrazně menším podílem „toho zdravého“, co od ovoce a zeleniny očekáváme. Ať už jde o sezónní ovoce, které ale pochází z jiných zemí, nebo exotické ovoce. Obojí bylo totiž pravděpodobně utrženo dřív, než stihlo dozrát a dozrálo na kamionech či ve skladech, bez sluníčka. „Přitom mnoho nutričních látek se vytváří díky sluníčku až v posledních okamžicích před sklizní,“ vysvětluje Eva Slaná. Stačí, když srovnáme lednové jahody s červnovými z našich farem, anebo třeba zimní a letní rajčata, případně rajčata koupená v létě v obchodě s těmi, které nám rostou na zahrádkách… „Tam je to markantně znát. Bohužel to není jenom chuť, která potravinám chybí. Nejsou tam ani některé nutriční látky, které se díky předčasné sklizni nestihly vytvořit. U exotického ovoce ani nevíme, jak má chutnat, pokud přirozeně dozraje. A když pak v létě o dovolených ochutnáme přirozenou chuť například banánů, manga a podobně, jsme velmi překvapeni,“ říká Eva Slaná.
Zčásti můžeme v létě kombinovat i čerstvé a vařené plodiny, což pomůže lepšímu vstřebání některých látek, Měli bychom ovšem mít na mysli, že jahodové knedlíky nebo ovocný koláč porci ovoce nenahradí.
Jak je do dětí dostat?
Známe to z literatury a pohádek. Jak si ten který kluk vylezl na hrušeň či třešeň – ještě nejspíš sousedovu – a jedl a jedl, až se nemohl hýbat. Problém s přejedením sezónní potraviny zná podle Evy Slané snad každý. Někdy nás „jen“ bolí břicho, někoho mohou čerstvé plody pořádně prohnat, u někoho se mohou dostavit i kožní potíže, vyrážky, u malých dětí opruzeniny. Eva Slaná doporučuje u nadměrných jedlíků omezit porci na 150-200 g čerstvého ovoce. Tím lépe využijeme potřebné látky, nepřejíme se ho tolik a jsme schopni daný druh čerstvého ovoce konzumovat víc dní za sebou.
„Je to v té přírodě skvěle zařízené,“ usmívá se paní Jana. „Vždycky když nám začnou zrát jahody na zahrádce, děti se o ně málem perou, každý kousek dělím na tři… a v době, kdy nám končí, tak už je děti nechtějí vidět. Naštěstí v tu dobu začíná dozrávat rybíz, a na ten se děti opět s chutí vrhají,“ usmívá se maminka. Ona sama si zvykla ze sezónního ovoce vždy část zmrazit. V zimě pak rozmrazené jahůdky, rybíz či ostružiny vyvolávají všeobecné nadšení.
Ne vždy ovšem děti ovoce jíst chtějí, případně ochutnají jen malinko – a už mají dost. Eva Slaná má zajímavý fígl, který uplatňují u nich, v mateřské škole Ekolandia: zapojují děti do přípravy svačin. V létě to jsou především jahody a různé pokrmy, které jahody obsahují, ale děti ze školky umí připravit i zeleninové saláty nebo různé zdravé pomazánky. „Společně s učitelkami také chystají různá pohoštění k zajímavým příležitostem během roku a snaží se tak proniknout do tajů kulinářského umu. Vaření je velmi oblíbená činnost,“ konstatuje Eva Slaná.
Čerstvé ovoce a zelenina má ještě další přínos. Obsahuje totiž hodně vody a při letním cestování a v horku naše potomky osvěží. Zvlášť těm, které nechtějí příliš pít, dodá potřebnou tekutinu.
„Hlavně jezte to, co je u nás běžné a dostupné, a co je schopné zde přirozeně vyrůst. Seznamujte děti, kdy co zraje, jak se to pěstuje, a jak se můžeme sami podílet vlastními výpěstky na zásobování naší kuchyně. Nenechme se také ošálit překupníky se zeleninou, kteří nám v září tvrdí, že ten jejich chřest je zaručeně od našich pěstitelů,“ říká Eva Slaná na závěr.

Co nám ovoce dává:

Jahody jsou velmi bohatým zdrojem vitaminu C, A, B, E a organických kyselin. Jahoda obsahuje také lehce stravitelnou vlákninu. Z minerálních látek je v jahodě zastoupen převážně draslík, zinek, hořčík, síra, vápník a pak některé netypické prvky jako je bor, fluor, kobalt či molybden. Jsou také výrazným zdrojem tekutin – plody obsahují 87 % vody.

Meruňky mají vedle vitaminu C také velmi vysoký obsah prekurzoru vitaminu A, obsahují niacin, kyselinu listovou, kyselinu pantotenovou. Díky kombinaci s mědí a kobaltem jsou ideální pro bledé a chudokrevné lidi.

Borůvky obsahují velmi zdravé barvivo myrtilin, které zachycuje volné radikály, a tím snižuje riziko srdečně-cévních chorob. Borůvky, podobně jako mrkev, prospívají našim očím. Jsou ideálním pomocníkem při střevních potížích. V malém množství staví průjem (i proto není od věci mít na zimu nějaké ty borůvky doma v mrazáku), ve velkém jsou naopak projímavé.

Maliny obsahují velké množství vitaminu C, A, B a – co mnozí z nás nevědí – jsou také zdravé pro náš zrak. Z minerálních látek jmenujme například fosfor a železo. Mají v sobě také velké množství tříslovin a antioxidantů a jsou vynikající prevencí rakoviny. Pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Rybíz – červený, černý, anebo bílý? Ať tak či onak, je bohatý na vitamin C, B, A, vápník, železo, mangan, draslík, zinek. Nejvíce vitaminu C najdete v černém. Ten také posiluje cévní stěny a celkově rybízové šťávy posilují imunitu a snižují horečky. Je proto ideální mít alespoň trochu rybízu doma v mrazáku – i na zimu.