První ovoce pro vaše děťátko

Jakmile naše dítko zvládá bez problémů masozeleninový příkrm, je na řadě zas něco nového. Ovoce – nejlépe k dopolední svačině. Jak ale postupovat a co všechno dítěti můžeme dávat, aby to nebylo pořád dokola jen jablko s banánem?

„Starší dcera se narodila v létě, takže s prvním ovocem jsme začínaly uprostřed zimy. To výběr nebyl zrovna ideální. Měla jsem pocit, že střídám pořád dokola jen jablko, banán, případně pestřejší verzi – jablko s banánem,“ směje se maminka dvou malých dětí. „Mezitím jsem se ale poučila a v létě jsem vždy zamrazovala potřebné ovoce na zimu. I teď mám v mrazáku jahody, ostružiny, červený rybíz a borůvky, a to byste koukali, jak si děti pochutnají na rozmraženém ovoci i v době, kdy není jeho sezóna,“ vysvětluje paní Karolína. Sama není příliš zastáncem ovoce z „dovozu“ a snaží se používat spíš sezónní ovoce a zeleninu. „Až na ty banány, ty totiž doporučují téměř všichni pediatři, pro jejich dobrou stravitelnost,“ dodává.
Ať už je ale léto či zima, řada maminek úplně neví, jaké ovoce vlastně může dětem hned ze začátku dávat. Vařit nebo nevařit? Strouhat nebo mixovat? A co případná alergie, je lepší se potenciálním alergenům vyhýbat, anebo naopak je dávat co nejdříve?
Vsadit na jistotu nebo experimentovat?
„Bohužel o tomto se na internetu moc nedozvím, protože různé zdroje říkají něco jiného. Kamarádce doporučila lékařka alergoložka, aby dětem dávala do roku věku jen jablka, banány, hrušky, blumy a švestky, ostatní druhy až po roce. Jinde se zas píše, že by už po půl roce měly děti vyzkoušet co nejširší škálu potenciálních alergenů, právě proto, aby se alergiím vyhnuly. A co třeba exotické ovoce, mám se ho bát?“ krčí rameny paní Markéta. Sama se rozhodla, po poradě s dětskou lékařkou, zkoušet i ostatní sezónní ovoce – a v zimě i to exotické, i když s velkou opatrností.
Také nutriční terapeutka Věra Boháčová z Fóra zdravé výživy přitakává, že je někdy těžké vyznat se v informacích, kterých je mnoho. Ale možná i proto, že každé miminko je trochu jiné, nelze podle ní najít všeobecný recept. A když maminka neví, může se poradit třeba i s nutričními terapeuty.
Jak tedy začít?
Začínáme podobně jako u zeleniny – tedy nový druh podáváme vždy několik dní, abychom zachytili případné nežádoucí (alergické) reakce. Ze začátku je vhodné ovoce lehce povařit či podusit s trochou vody (kromě banánů) a poté rozmixovat. Postupem času můžeme podávat ovoce čerstvé, nastrouhané. Pro zajímavost – před ukončeným prvním rokem by mělo dítě sníst za den dvě porce (50g) ovoce denně.
Věra Boháčová doporučuje respektovat roční období. Zvlášť využít čerstvé ovoce, které v danou dobu zraje – to totiž obsahuje řadu cenných látek, které se dlouhodobým skladováním ztrácí. „Když vezmeme v úvahu, že první ovocné lžičky se podávají ve formě pyré, tedy rozmixované, případně propasírované, můžeme zařazovat i ty druhy, které např. obsahují zrníčka (která stejně ve finálním příkrmu nezůstanou),“ vysvětluje Věra Boháčová s tím, že by se nebála mezi prvními příkrmy zkoušet ani jahody nebo třeba rybíz, pokud zrovna v tu dobu zrají, za předpokladu, že je konzistencí přizpůsobíme věku a stavu zoubků a budeme s ním zacházet jako s kteroukoli jinou novou potravinou.
„V rámci prvních příkrmů by dítě mělo ochutnat různé druhy ovoce bez ohledu na jejich potenciální alergenní působení, a to mezi ukončeným 4. a ukončeným 7. měsícem,“ míní Věra Boháčová s tím, že právě pestrost je zde namístě. Dodává, že už jen kdybychom dělili ovoce podle barvy, tak má jiné spektrum vitaminů a minerálních látek, a proto je dobré je střídat.
A co exotické ovoce?
Maminka desetiměsíčního chlapečka, paní Markéta vypráví, že ze začátku byla také nakloněna sezónnímu ovoci, do té doby, než objevili příkrm s avokádem. Malý se po něm mohl utlouct. „Začala jsem kupovat avokádo i čerstvé, protože jsem se na internetu dočetla, že obsahuje velké množství zdraví prospěšných tuků, které jsou potřebné pro zdravý vývoj mozku,“ vypráví. Na internetu se ovšem dočetla vedle rad, že s avokádem můžeme začít hned jako s prvním ovocem, i informaci, že by ho dítě do roku věku nemělo jíst. „Ale vzhledem k tomu, že příkrm byl označený věkem, který jsme už měli, tak jsem to vzala selským rozumem,“ usmívá se maminka. Věra Boháčová říká, že se exotického ovoce nemusíme bát, ale zvlášť ty kyselejší druhy bychom měli dětem podávat s větší opatrností, protože mohou být pro děti dráždivé. Ovšem pokud je naši nejmenší zvládají, mohou prý i do roku věku vyzkoušet citrusy, kiwi, ananas a další. Zvlášť v zimních měsících, kdy výběr ovoce není tak velký. Pokud se přece jen bojíme, můžeme přesnídávky dávat dětem kupované. Ty bývají přece jen lépe stravitelné, než čerstvé ovoce. A teprve když nenastane problém, můžeme zkusit ovoce čerstvé.
Koneckonců jsou známy i případy, kdy byla zjištěna alergie na obyčejná jablka, a to po několika letech, co je dítě jedlo. Těžko ale můžeme vědět předem, co dítěti „sedne“ a co ne, když to nevyzkoušíme. Určitě je dobré jakékoliv reakce a změny konzultovat s dětským lékařem, který zná dítě mnohem lépe a dokáže posoudit, co je nebo není pro něj vhodné.