Proč – proč – proč?

To, že děti mají období otázek “proč”, určitě víte. Zároveň si ale určitě vy sami kladete také několik záhadných otázek. Vybrali jsme pár z nich.

Proč snědí roční děti třeba i olivy či mrkvový dort a dvouleté už jen oblíbené těstoviny (maximálně s kečupem)?

Batolata neustále experimentují a jsou otevřenější všemu novému než větší děti. To platí i pro oblast potravin. Podle odborníků zkoumajících lidské chování je to také pozůstatek z doby kamenné. Tenkrát byla potrava miminka bezpečná jen v blízkosti matky. Jakmile se však dítě naučilo chodit a častěji se vzdalovalo od matky, objevilo se nebezpečí. Dvouleté dítě, které bylo na cestě po stepi nebo na kraji lesa, mohlo snadno dát do pusy jedovatou bobuli – pokud by nemělo zabudovanou zábranu: „Vše, co je hořké nebo nějak neznámé, nepatří do pusy“! I když dnes naše dvouleté děti nejsou ve stepi, tento “evoluční bezpečnostní program” se zdá být stále platný a přináší s sebou, že malé děti, které se učí chodit a svůj akční rádius pozvolna rozšiřují, jedí nejraději sladké nebo chuťově neutrální potraviny. Brokolice, brambory s petrželkou a houbové rizoto k nim určitě nepatří.

Proč lze spící děti přenést z auta, aniž by se probudilo?

Protože dítě v porovnání s dospělým, nejenže spí víc hodin denně, ale také hlouběji – alespoň fázově. Běžně projdeme v noci několikrát spánkovým cyklem od lehkého spánku přes hluboký až k spánku, kdy se nám zdají sny. Při přechodu z jedné fáze do druhé se i krátce probudíme. U dospělých trvá tento cyklus asi 90 minut, u školáků 65 minut, u malých dětí 45 minut. To znamená, že jsou častěji v hlubokém spánku, ale také se častěji budí. Zda se přenos z auta do postele vydaří, závisí na tom, v jaké fázi spánku dítě zrovna je. Před půlnocí je fáze hlubokého spánku obzvlášť intenzivní.

Proč si tříleté děti nenechají při pěti stupních pod nulou na rukou rukavice (ani když jsme jim stokrát vysvětlili, že omrznou)?

Protože rukavice jsou úzké a nepohodlné. Protože pak v ruce nelze držet takřka nic. Především však proto, že ruce vymrznou až asi po deseti minutách, a to je ještě zadlouho, když jsou někomu teprve tři nebo čtyři roky. Opravdu, jak zjistili američtí výzkumníci, děti až do školního věku nedokážou ještě předvídat a plánovat. To znamená: nejsou schopni zatím odhalit příčinné souvislosti, čili uvědomit si souvislost mezi jednáním teď (bez rukavic) a následky v budoucnosti (zkřehlé ruce). Malé děti, které neudělají hned to, co jim řekneme, nejsou tvrdohlavé, jen jim to šrotí v hlavičce ještě jinak. Až když budou mít ruce studené a prsty zkřehlé, pochopí, co jsme jim před deseti minutami předpověděli a rukavice si zase navléknou – možná…

Proč malé děti vyhrávají v pexesu?

Nemluvíme tom, že by dospělí chtěli nechat vyhrát děti, ale o tom, děti si opravdu dokážou lépe zapamatovat, kde leží protějšek pejska, kočičky či myšky. Z několika důvodů: zaprvé nervové buňky dětí jsou dvakrát lépe propojené než dospělých. Tím je daná vyšší vštípivost. Zadruhé malé děti ještě nemyslí abstraktně, o to více v detailech. Nepamatují si „šelmu“ jako pojem, a proto nezamění pak leoparda s tygrem. Pamatují si totiž pruhy (nebo skvrny), a proto zřídkakdy sáhnou vedle. A zatřetí: děti si při hraní dávají jasné priority: chtějí bezpodmínečně vyhrát a soustředí se zcela na psa ve třetí řadě vlevo, zatímco my dospělí už zase odbočujeme a přemýšlíme, co musíme zítra nakupit!