Proč nesolit?

Nové výzkumy opět poukazují na starou pravdu, jak důležitá je extrémně nízká potřeba soli ve výživě miminek, batolat i malých dětí.

Můžeme kaši pro miminko dosolit – je taková bez chuti?
Ne! Miminka jsou na sůl velmi citlivě. Dostanou-li jí příliš mnoho, stoupne jim krevní tlak. A to dlouhodobě. Nizozemská studie ukázala, že ještě patnáctileté děti mají zvýšený krevní tlak, jestliže byli v dětském věku vyživováni příliš slanou stravou. V prvním roce života by proto měla strava obsahovat co nejméně soli. Přirozený obsah soli v mateřském mléce, stejně jako v zelenině, obilninách a mase stačí pokrýt celkovou potřebu soli miminka.

Co platí od prvních narozenin?
Pro sůl v zásadě platí: čím méně, tím lépe. Neboť jídlo, které chutná slaně, kazí chuťové receptory (buňky). Což by byla škoda, protože pak by jazyk necítil ani chuť bylinek a jiného jemného koření. K tomu je nutné ještě vědět, že mnoho soli zvyšuje riziko nadváhy. Bludný kruh vypadá asi takto: slané pizzy snědí děti mnohem větší porce, následkem zvýšeného příjmu soli je žízeň, děti pak víc pijí, a to především kaloricky vydatné nápoje, jako šťávy, střiky, limonády, „pitíčka“ a kolové nápoje.

Jakou roli hraje obsah soli v minerálkách?
Rodiny, které raději pijí minerální vodu než vodu z kohoutku, by měly rozhodně dbát na to, aby minerální voda byla chudá na sodík a současně bohatá na vápník. Proto při nákupu čtěte a porovnávejte etikety různých minerálek.

Je mořská sůl zdravější než běžná kuchyňská sůl?
To se často tvrdí. Pravdou však je, že mořská sůl sestává stejně jako kuchyňská sůl z 98 procent z chloridu sodného. Podíl dalších minerálních látek (např. draslíku, hořčíku) a stopových prvků v mořské soli je tedy velmi nepatrný. Proto ani nemohl být dosud vědecky prokázán zvláštní účinek na zdraví.

Je jodidovaná sůl nutností?
Nejlepší je, když používáme jodidovanou sůl, která je ještě obohacena fluoridem a kyselinou listovou. Jen tak máme zaručeno dostatečné zásobování těmito třemi mikroživinami. Je-li přísun jodidu příliš malý, dochází k onemocnění štítné žlázy. A nedostatek kyseliny listové může vést k vývojovým anomáliím u nenarozených dětí stejně jako k poruchám látkové výměny.