Proč by nemělo být zdravé!?

Ucpaný nos, rýma, bolesti v krku, kašel. To vše přináší s sebou podzimní počasí. Malým pacientům potíže a rodičům vrásky na čele. Nabízíme celou řadu možností, jak posílit imunitu dětí.

Co je to imunitní systém?

Imunitní systém je vlastně jakýmsi vnitřním lékařem. Chrání tělo před každým nebezpečím: před bakteriemi, viry i nádorovým bujením. Imunitní systém bojuje neustále na každém místě našeho těla. Dokáže:

• vypátrat původce nemocí
• zničit je
• zapamatovat si soupeře, kterého už jednou zneškodnil
• oddělit nemocné části těla od zdravých

Co patří k imunitnímu systému?

Imunitní systém se skládá z mnoha orgánů a tělesných funkcí. K nejdůležitějším patří:

• kostní dřeň, která produkuje obranné buňky
• brzlík pod hrudní kostí, kde jsou obranné buňky „naprogramovány“ k boji s různými původci nemocí
• lymfatický systém, který obranné buňky transportuje
• mozek, který zaměřuje obranu

Jedině v případě, že všechny tyto komponenty imunitního systému správně spolupracují, může imunitní systém optimálně fungovat.

Šest až dvanáct infekčních onemocnění není nic zvláštního u dětí předškolního věku. V pozdějším školním věku se tento počet snižuje a děti bývají nemocné čtyři až šestkrát do roka (např. rýma, viróza, angína, chřipka). Jejich organizmus nabyl určitých zkušeností s nemocemi, vytrénoval se, nic ho už tak lehce nezaskočí. Stav imunitního systému se přiblížil tomu, jak funguje u dospělého člověka.

Pozorování odborníků kromě jiného ukázalo i to, že čím častěji dítě prodělalo v útlém věku neškodné infekce (běžné nachlazení), tím méně je náchylné k nemocem později. Například i k alergii. Jeho imunitní systém je lépe trénován a nepouští se z jakési „dlouhé chvíle“ k autoimunitním reakcím, tj. nezačne bojovat vůči nějakému domnělému nepříteli. Proto platí, že když malé dítě kýchá či kašle, je to vlastně dobře, i když značně vyčerpávající i pro rodiče. Imunitní systém se učí.

 

Co můžeme udělat pro zvyšování odolnosti:

 

Kojit

Imunitní systém každého člověka se startuje v nejútlejším věku. Tehdy se rozhoduje, jak dobře bude později fungovat. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do ukončeného šestého měsíce dítěte a následně pokračování kojení – s postupným zaváděním vhodných příkrmů – až do dvou let života. Nespěchat se zaváděním prvních nemléčných příkrmů s minimální pestrostí rozhodně prospívá imunitnímu systému, který se vyvíjí na základě fylogeneticky i ontogeneticky daných a získaných dispozicí.

Dítě je skvěle chráněno, vysloveně „očkováno“ proti nemocem již v prenatálním životě. Prostřednictvím krve matky získalo obranné látky, které je po narození ještě několik měsíců chrání před infekcemi. Matka určitým způsobem „půjčuje“ část své vlastní imunity dítěti. Novorozenecká imunita je ohromnou podporou imunitního systému kojence. Tento ochranný štít však netrvá věčně, přičemž kojené děti jsou na tom rozhodně lépe s nemocností, než děti na umělé dětské výživě.

Ven za každého počasí

Platí to již od útlého věku. Děti, které jsou často venku i za nepříjemného počasí (vynecháme jen skutečně extrémní počasí) na podzim či v zimě, budou odolnější. Jejich tělo se tak skvěle učí vyrovnávat se změnami teploty.

Neoblékat děti příliš teple

Děti se při svém dovádění velmi lehce zpotí. Vhodné je vícevrstvé oblečení, z něhož se může kdykoliv odložit kus. Oblečení však musí poskytovat dostatek volnosti, musí být z prodyšných přírodních materiálů. Ideální jsou moderní materiály, které odvádějí vlhkost. Je to důležité, protože pot na pokožce vychládá a odebírá tak tělu teplo – a nachlazení je na světě. Pozor: rodiče se často domnívají, že studené ručičky znamenají, že je dítěti zima. Lepší je vyzkoušet teplotu na zádech či na krku, případně na bříšku.

Pestrá, zdravá strava

Vyvážená strava je základem zdraví. Jestliže děti denně jedí čerstvé ovoce, zeleninu, celozrnné pečivo, dostatečné množství obilovin, mléko a mléčné výrobky, pravidelně maso a ryby, nebudou potřebovat ani vitaminové doplňky. A když dítě odmítá vše, co je tzv. zdravé? Jestliže tato fáze trvá jen několik dnů, nic se neděje. Tělo má pro tento případ určité zásoby. Stane-li se, že to bude trvat delší období, rodiče by se měli poradit s dětským lékařem. Vitaminy obohacené potraviny či potravinové doplňky mohou v těchto případech vykonat dobrou službu.

Přehnaná čistota – pro imunitu nic moc!

Přirozený kontakt s bakteriemi, které nás obklopují, představuje pro dětský imunitní systém také důležitou zkušenost. Fyziologické mikrobiální prostředí je něco přirozeného, a tak bychom neměli úzkostlivě dezinfikovat všechno kolem miminek a malých dětí. To samé platí i pro pobyt venku – ani trochu se neumazat může být spíše na škodu.

V bytě lépe chladněji

V chladném ročním období nemá smysl chodit v bytě v tričku s krátkým rukávem. Pro lidský organizmus je lepší lehký svetr a teplota kolem 20°C. V ložnici by měla být teplota ještě nižší (15-18°C). V přetopených místnostech hrozí, že se i vzduch více vysušuje, tím vysychá i sliznice člověka. Ta se potom stává citlivější a náchylnější vůči choroboplodným zárodkům. Pravidelné větrání, každou hodinu nechat několik minut okno otevřené, zajistí výměnu vydýchaného vzduchu.

Méně spěchu a stresu

Výzkumy dvacátého století již prokázaly, že na stav imunitního systému člověka má vliv i jeho psychika. Neustálý stres zvyšuje jeho náchylnost k nemocem. Dnešní zrychlené životní tempo se samozřejmě dotýká i dětí: dopoledne škola, rychle domácí úkoly, potom kroužky. Děti, které celý týden a celý den přecházejí z jedné aktivity do druhé, nemají dostatečný oddych a stávají se náchylnějšími k nemocem. Vyrovnané dítě je méněčasto nemocné – a když, tak se jeho tělo lépe a rychleji dokáže s nemocí vyrovnat.

 

Tři kroky k posílení imunity:

 

1. Mnozí rodiče nedají dopustit na třapatku nachovou (echinacea) . Používat se může jako prevence infekčních onemocnění nebo k zastavení začínajícího nachlazení. Podle odborníků výtažky této rostliny povzbuzují ještě nevyzrálý dětský imunitní systém, podporují aktivitu obranných buněk. Od školního věku mohou dostávat děti při začínající infekci 10-15 kapek echinacey rozpuštěné ve sklenici vody. Po třech-čtyřech dnech by se měla udělat dvoudenní přestávka a poté užívat další tři-čtyři dny. Jestliže má dítě sklon k alergiím, je nutné poradit se o vhodnosti této léčby s dětským lékařem.

2. Vzduch a voda, čili Kneippova terapie otužování využívá světlo, vzduch, vodu a pohyb jako podněty pro otužování organizmu. Hrát si venku můžeme brát jako „vzdušné lázně“ (jak je nazval farář Kneipp). Význam vody viděl Kneipp v omývání, polévání, „šlapání“ vody a ve známých zábalech při horečce. Možná se vám zdá, že je absurdní s neposedným malým dítětem něco takového zkoušet. Přesto se to ale vyplatí a může to být i zábavné. A co je zábavné, může se z toho stát nakonec i každodenní rituál. Pro děti, které se rády sprchují, mohou být užitečné otužující střídavé sprchy. Dělá se to takto: Po normální teplé sprše přijde na řadu krátký chladnější až studený střik na pravé noze, potom proud vody vedeme po končetině nahoru, až to začíná být nepříjemné, poté opakujeme totéž na levé noze. Dítě si postupem času na studenou vodu zvykne, vydrží už chladnější sprchu až k bokům, později přidáme ruce (nejdříve předloktí) a nakonec se dostaneme i k trupu. Po studené sprše by měla přijít opět teplá a celá procedura se opakuje dva až třikrát.

Zábavné je i šlapání nebo chození ve vodě. Vanu naplníme studenou vodou tak, aby sahala do půli lýtek dítěti. Dítě potom čapím krokem „chodí“ ve vodě po dobu dvou až pěti minut. Nohy musí pokaždé vytáhnout z vody úplně ven. Nakonec nohy osušíme a dáme dítěti teplé ponožky.

3. Sauna. Pravidelné saunování je příjemné, povzbuzuje cévy a srdce a může mít stabilizující vliv na imunitní systém. Tohoto kladného působení lze využít i u malých dětí. Například ve Finsku, v domovské zemi sauny, je zcela běžné, že rodiče do sauny vodí dětí od nejútlejšího, někdy i kojeneckého věku. Je zde však několik pravidel, které by rodiče měli dodržovat. Děti s nemocemi srdce nebo oběhového systému do sauny nepatří. Dítě, které je nemocné, má zvýšenou teplotu, nedávno mělo průjem nebo zvracelo, také nesmí do sauny (hrozilo by ještě další odvodnění organizmu). Je třeba dítě pozorně sledovat a dbát i na jeho subjektivní pocity. Dítě by mělo sedět na spodních lavicích, kde je teplota nižší. Po saunování je pro dítě vhodnější pouze chladná (ne ledová) sprcha. Nejdříve se chladí nohy, potom ruce a nakonec hrudník a záda. Co se týká imunitního systému, pozitivní působení sauny se projevuje jen při jeho pravidelném provozování, tj. optimálně jednou týdně.