Radost z každého gramu

Baculatý pořízek, nebo křehké kuřátko? Ať už se nám narodí miminko jakékoliv tělesné konstituce, s vděčností přijímáme každý gram jeho hmotnosti a pyšně ji uvádíme do oznámení o narození…

Proč jsou novorození chlapci obvykle těžší než holčičky?

Protože v děloze více jedí. Základní vyživování plodu sice probíhá přes placentu, resp. pupeční šňůru, ale zhruba od 30. týdne těhotenství se dítě učí potravu přijímat také aktivně samo. Dokazují to např. dojemné záběry ultrazvuku. V pupeční šňůře dochází neustále k vyživujícímu průtoku krve, a zároveň je vidět, jak miminko také samostatně saje. Chlapci jsou v tomto sání aktivnější.

Proč je tomu tak, není jasné, a vědci se o tom prozatím spíš jen dohadují: Je známo, že novorozenci mužského pohlaví jsou mnohem citlivější a zranitelnější než holčičky. Snad tedy chlapečkové tak vydatně sají proto, aby vyšší porodní hmotností zvýšili své šance na zdravý vývoj?

Na čem vlastně záleží, jak rychle a dobře miminko v mateřském lůně přibývá?

Především na fungování placenty. Pokud její látková výměna probíhá jak má, dostávají se k dítěti všechny potřebné živiny. Přitom platí, že organizmus matky je nastaven tak, aby nejdříve bylo vždy vyživováno dítě, a teprve pak uspokojovány také mateřské potřeby. To znamená, že i když se matka např. ocitne v nepříznivé situaci, kdy z nějakého důvodu sama optimální stravu nemá (třeba i jen proto, že trpí nechutenstvím a nedokáže jíst), dítě si z jejího organizmu vezme, co potřebuje, a nijak nestrádá. Pokud však obtíže ve stravování matky trvají delší dobu, projeví se to na plodu právě jeho nižší hmotností.

Někdy se také stává, že látková výměna neprobíhá dobře, ať už z důvodů narušené látkové výměny při nedobrém fungování vlastní placenty, nebo třeba proto, že nastávající matka kouří (nikotin stahuje cévy placenty a brání optimální látkové výměně). V tom případě dítě nedostává vše, co dostat má. Bylo např. spočítáno, že matky, které vykouří okolo deset cigaret denně, rodí v průměru až o 500 g lehčí miminka, a to je obrovský hendikep!

Abychom však zůstali pozitivní: Jste-li právě těhotná, naplánujte si na každý den chvilku, v níž budete myslet na správnou výživu svého dítěte. Jak se to dělá? Prostě a příjemně: Postačí, když si denně dopřejete chvíli klidu vleže na pohovce. V takové uvolněné poloze je totiž placenta nejlépe prokrvována. A pokud si navíc dopřejete i kousek kvalitní a čerstvé potraviny (např. šťávu právě vymačkanou z ovoce), děláte pro své dítě a jeho dobrou porodní hmotnost velmi důležitou věc!

Jaká je průměrná hmotnost miminka?

Vyjdeme-li z evropských statistik, novorozené holčičky váží v průměru 3 450 g a chlapečkové 3 550 g. V posledních dvaceti letech ale došlo k pozvolnému nárůstu novorozenecké hmotnosti. Průměrné údaje se zvyšují především kvůli tomu, že se rodí stále více dětí s porodní váhou nad 4 000 g. Proč je tomu tak? Mimo jiné proto, že stále více žen přivádí děti na svět až kolem čtyřicátého roku věku, a v takových případech častěji dochází k poruchám látkové výměny. Nejčastějším případem je tzv. těhotenská cukrovka. Vysoká hladina cukru v krvi těhotné ženy miminko v její děloze doslova vykrmuje, takže se jeho tělíčko obaluje tukovými polštářky. To zároveň dosti zatěžuje činnost dětských orgánů. Příliš velká novorozenecká hmotnost je proto pro dítě spíše nevýhodou. I proto jsou těhotné ženy v tomto ohledu pod lékařským dohledem, a pokud mají k těhotenské cukrovce sklon, je jim doporučena dieta a někdy i předepsány speciální léky.

Zátěžové (toleranční) testy na těhotenskou cukrovku předepsané lékařem v ČR hradí zdravotní pojišťovny. Více informací lze nalézt na www.tehotenskacukrovka.cz.

Jakých „rekordů“ novorozenci v hmotnosti při příchodu na svět dosáhli?

Držitelem světového rekordu je prozatím polský novorozenec Kacper, který se před časem narodil ve Štětíně. Při jeho prvním vážení byla zaznamenána hmotnost 7130 g! Měřil 66 cm. Přišel na svět s pomocí císařského řezu, ale jeho matka, ač jí bylo čtyřicet pět let, žádnou těhotenskou cukrovkou netrpěla.

Celkově lze konstatovat, že porodní váha hraje roli spíše jen pro první měsíce života. Během prvního roku se větší počáteční rozdíly v hmotnosti novorozenců v naprosté většině případů vyrovnají.

Je porodní hmotnost dána geneticky?

Ano, zvláště co se nabírání na váze po 34. týdnu těhotenství týká, může mít své genetické souvislosti, a to ze strany matky. Bylo vypozorováno, že pokud matka sama během těhotenství přibírá na váze, je pravděpodobnost, že i její dítě bude spíše větší.

Dá se říci, od kdy se embrya či plody v děloze začínají váhově odlišovat?

Zcela přesně se to říci nedá, a to zvláště do 20. týdne těhotenství. Jak ukazují ultrazvuková vyšetření, do této doby mezi dětmi téměř nejsou rozdíly. Poté se hmotnost začíná diferencovat a rozdíly činí plus mínus 10 %. Od 34. týdne nastupují velké skoky, hmotnostní nárůst se u jednotlivých dětí může velmi lišit, přičemž největší bumbrlíčci v posledních týdnech těhotenství přibírají až 200 g týdně.

Znamená velké dítě také velký porod?

Ne bezpodmínečně. Pokud má miminko větší objem hlavičky a široká ramínka, což „dobře živené“ děti mívají, pak lze počítat s poněkud obtížnější vypuzovací fází porodu a s větší pravděpodobností i s nástřihem nebo trhlinkami hráze. Jinak ale větší hmotnost miminka porodu spíše pomáhá, protože dítě si, jak známo, cestu porodním kanálem razí také aktivně samo, a větší, vitální, „průbojné“ děti skutečně porod urychlují – bylo např. zjištěno, že aktivita miminka napomáhá zvyšovat přirozenou produkci porodních hormonů, které pomáhají otevírat porodní cesty.

Proč děti po porodu většinou ubírají na váze?

Během prvních tří dnů života naprostá většina dětí z původní porodní hmotnosti ztrácí až 300 g – k velkému zklamání svých rodičů, zvláště maminek, které si dělají starost, zda to není malou výživností jejich mléka. Avšak většinou není žádný důvod k obavám. Po porodu dítě vylučuje první stolici – mekonium, tzv. smolku, která může činit až 50 g. A další hmotnost miminku odchází s tím, jak se vysouší jeho pokožka, do té doby obklopená plodovou vodou. Až 200 g porodní hmotnosti se tak dítěti doslova vypaří.

Proč druhorozené miminko často váží více než prvorozené?

Bývá to tak, že prvorozená dítka mívají o 100 až 200 g nižší porodní hmotnost než jejich další sourozenci – hovoříme samozřejmě pouze o plně vyvinutých a nikoliv nedonošených dětech. Vědecky opodstatněné zdůvodnění pro tento jev nemáme. Že by šlo jen o to, že při dalších těhotenstvích už nejde o pro tělo matky neověřený experiment, takže je více „klidu“ a dítě lépe prospívá? Nebo jsou prvorozené děti menší, protože to tak moudře zařídila sama příroda, aby matkám první porod, otevírající porodní cesty, ulehčila? Je též třeba říci, že k mírnému nárůstu hmotnosti dochází jen do třetího dítěte, pak už bývá hmotnost případných dalších novorozenců víceméně vyrovnaná.

Normální porodní hmotnost – lepší start do života?

Ano, toto zcela jednoznačně platí. Nedonošené děti nebo děti s nízkou porodní hmotností mají zjevně co dohánět a oproti plně vyvinutým novorozencům jsou v mnohém znevýhodněny.

Normálně donošené děti nemívají problémy s přizpůsobením se novým mimoděložním podmínkám – lépe se na světě aklimatizují. Také obvykle lépe pijí i spí. A dle posledních zjištění si také snáze udržují vyrovnanou hmotnost během dalšího života, netrpí tolik chorobami krevního oběhu, mají silnější imunitu. To potvrzují dlouhodobé studie na nedonošených dětech, jimž je dnes už okolo padesátky.

Naše závěrečné doporučení nastávajícím maminkám proto zní: Pokud to jen trochu jde, dopřejte si pohodové těhotenství a hodně odpočívejte, ať se vaše miminko může patřičně zakulatit. Silné matky se šetří!