Ve frontě u pokladny, v čekárně u lékaře, na zastávce autobusu: čím zabavit dítě, když se nevyhnete čekání? Zde je výsledek naší malé ankety:
Něco nevšedního…
Když jsem s roční Klárkou v „terénu“, neberu s sebou žádné hračky. Dcera se mnohem více zajímá o běžné věci denní potřeby. V poslední době je to můj čip ke skříňce ve fitku, který je navíc s páskem na krk. Když čekáme u lékaře, vezme si ho a chodí kolem, klepe čipem a ostatní ji se zájmem pozorují a oslovují: „Copak to máš zajímavého, holčičko?“ A čas jen tak mimochodem utíká… (Anna, 31 let)
„Korále“ z vajíček
Jsem dost kreativní a vždycky něco připravím do kabelky. Nedávno jsem vzala pouzdra z „kinder“ vajíček a spolu s různými většími korálkami vytvořila náhrdelník. Ten se malé Janičce (10 měsíců) zdá nejen zajímavý, ale pomáhá i při prořezávání zoubků. Takže ho teď tahám všude s sebou. (Adéla, 29 let)
Barvičky
Když jsme jednou s dvouletou Ninou hodně dlouho čekaly, najednou zalovila v mé kabelce a vytáhla si mou rtěnku a začala se s ní malovat. Naštěstí je celkem šikovná, takže většina barvy přistala skutečně na jejím obličeji. Takže u sebe mívám nějaké starší odložené „modely“, které už nepoužívám anebo jednoduché balzámy na rty. A samozřejmě mám u sebe nepostradatelné vlhké ubrousky! (Jana, 35 let)
Hrátky se sáčky
Maruška je ještě malá (půl roku) a nenáročná: šustivý papírový sáček od pečiva nebo její oblíbené chrastítko – klíčenka ji v pohodě zabaví i na půl hodiny. Zatím! Ale ze zkušenosti s čtyřletou Eliškou už vím, že časem budu muset lépe zapojit svou fantazii. Kolem roku už na dobrou chvíli zabere třeba nějaký skládací letáček či něco podobného. (Kamila, 30 let)
Šikovné prstíky
Pro tříletého Filípka nosím v kabelce celou sérii malých autíček. To se mohou konat závody kdekoliv. Když někdy musíme dlouho čekat, přijde ke slovu i propiska: namalujeme si na prsty obličeje a jsou z nich pak závodníci. (Edita, 37 let)