Téma rozhovoru patří spíše k nepříjemným stránkám života a ve společnosti je tak trochu tabu. Je to ale téma, které se týká 90 % populace a téměř každého dítěte. Tématem jsou parazité. Ptali jsme se Terezy Turkové, vedoucí poradkyně Zapper-Clubu na pražských Vinohradech.
Terezko, jak jste se Vy, vystudovaná grafička, dostala k této neatraktivní byť užitečné profesi?
Moje původní profese byla opravdu zcela jiná. K této práci jsem se dostala díky své mamince. Maminka pracovala jako farmaceut a výzkumný laborant, takže téma infektologie a parazitologie, byly u nás na denním pořádku. Před pěti lety se máma začala věnovat poradenství v tomto oboru na volné noze a já měla možnost její práci sledovat. V podstatě jsem s ní byla každý den, po své práci, kdy jsem se živila jako grafik a retušér, a odpoledne, večery a víkendy jsem fungovala jako asistentka, nebo chcete-li, holka pro všechno. Maminka mi pak vyprávěla o jednotlivých případech a jejich výsledcích. O něco intenzivněji jsem se k tématu dostala v momentě, kdy se v roce 2015 maminka rozhodla napsat svou vlastní knihu o problematice parazitů a jakožto grafik jsem se knihy ujala. Každý večer, s odchodem posledních klientů, jsme usedly v poradně k počítači, maminka diktovala a já všechno zapisovala a zpracovávala do formátu knihy. Od té doby se stal tento obor definitivně mou vášní a koníčkem. Zároveň jsem maminku často v poradně zastupovala, protože hodně cestovala. Veliký zlom pak nastal v dubnu roku 2016, kdy maminka tragicky zemřela. Rozhodla jsem se zachovat poradnu a vše, co maminka vybudovala. Tehdy jsem opustila pohodlné křeslo grafika a stala se poradkyní zdraví.
Povězte nám alespoň základní informace o parazitech.
Lidé si pod parazitem běžně představí tasemnici nebo dětského roupa, něco nechutného v těle, co tam nepatří. Musím zdůraznit, že mezi parazity řadíme i původce nemocí, jsou to viry, bakterie, plísně a nakonec i helmity. Pokud někoho trápí chronické rýmy, kašel, opakované virózy, problémy s peristaltikou, močové a gynekologické záněty, bolesti hlavy, poruchy soustředění a paměti, kožní onemocnění, záněty dásní – to vše a ještě mnohem víc může signalizovat přítomnost parazitů.
Jak se přistupovaoa k parazitům dříve a jak nyní, jsou rozdíly?
Myslím, že to je tak, že naše babičky parazity neřešily, ale přirozeně se proti nim bránily. Napadne vás, že i tak obyčejná věc jako je oregáno, pelyněk, hřebíček nebo kopřiva mohou mít antihelmetické (protiparazitální) účinky? Naše prababičky tohle moc dobře věděly a v kuchyni je využívaly. Pak přišla moderní medicína, začaly se používat a nadužívat antibiotika a kortikoidy. Tyto léky řeší symptom onemocnění nikoli jeho příčinu. Současná medicína sice udrží člověka v kondici a téměř bez bolestí, ale bohužel ve většině případů neřeší příčinu, jen potlačuje symptomy. A tak lidé stále více spoléhají sami na sebe a hledají v historii starých receptů jak si pomoci. O tom všem a samozřejmě o konkrétních způsobech čištění i o samotných parazitech je kniha Paraziti v nás. Ta obsahuje vše od rejstříku parazitů až po jejich likvidaci, a to včetně takové problematiky, jakou je třeba snížená možnost reprodukce dnešních párů, protože i to s parazity souvisí možná víc, než tušíte. Je to takový manuál o parazitech.
Jaký je vztah mezi parazity a nemocemi dětí? Jsou nemoci, za které mohou jen paraziti a nemoci, které paraziti zhoršují?
Hodně rodičů nás s dětmi navštěvuje v souvislosti s neustálými rýmami, bolestmi bříška, kašlem a samozřejmě mnohočetnými sériemi antibiotik od lékaře. Souvislosti jsou více než hmatatelné. Máme zpětnou vazbu od rodičů, kdy jejich děti po začátku protiparazitální kůry vykašlaly škrkavky, ve stolici se objevily roupi. Následně se pak konečně dostala ke slovu imunita, kterou jsme posílili natolik, že dětičky jsou v pohodě, bez zbytečných dávek antibiotik. Obdobný průběh ale mají streptokokové a stafylokokové infekce a u malých holčiček dokonce i kvasinkové, gynekologické záněty. V momentě kdy se do toho pustíme a rodiče opravdu dodrží průběh očisty svých dětí, ty je pak odmění už tím, že mohou vesele chodit do školky, školy a rodiče v klidu bezstarostně do práce.
Je na parazity nějaký univerzální lék? Jaké jsou možnosti jejich likvidace?
Těch způsobů je mnoho. Počínaje chemickými léky, které vám může předepsat pouze lékař, přes přírodní varianty antihelmetik, kterých je opravdu široká škála až po frekvenční terapii, což je bezbolestná a neinvazivní záležitost. Pokud se vrátím k přírodním antihelmetikům, používáme různé bylinné tinktury, medicinální houby, což jsou přírodní antibiotika (nemusíte se tedy bát vedlejších účinků), dále máme křemelinu (diatomická fosilní mouka, která čistí trávicí trakt) a čistý vitamin C v sypké formě. To je takové celkové menu, na každého klienta z něj vybereme jednoduché individuální řešení.
Mohou být paraziti také příčinou, proč tolik žen nemůže otěhotnět?
Rozhodně ano, máme zkušenosti s neplodnými ženami a zase jsme u toho. Problémy s reprodukcí jsou čím dál častější, ale to je na delší povídání. V knize Paraziti v nás jsme věnovali celou kapitolu pouze plodnosti a přípravě na těhotenství. A mohu prozradit, že díky této knize, je na tomto světě o několik špuntů a šťastných rodičů víc.
Po zneškodnění parazitů v těle se zdravotní stav dětí vždy zlepší? Jaké máte úspěchy a jaké neúspěchy?
Výsledky u dětí byly a jsou fantastické, už jen proto, že na děti nefunguje placebo efekt. Díky tomu je pak stoprocentní jistota, co a jak funguje. Pokud byla léčba opravdu prováděna, vždy jsme dosáhli zlepšení.
Pokud se nám něco nepovedlo dotáhnout do konce, tak bohužel jen proto, že rodiče nebyli důslední. Pokud rodič chce, aby se jeho dítě skutečně uzdravilo, musí se přenést i přes to, že malý pacient odmlouvá, nebo že ne všechna „meducína“ je dobrá a slaďoučká jako barevné taháky z televizních reklam.
Příběh dítěte, na který ráda vzpomínáte?
Na co ráda vzpomínám, je příběh šestileté Míši. Míša už je velká školačka, jejím problémem od tří let byly šílené migrény provázené zvracením. Maminka s tatínkem byli nešťastní, protože podle všech vyšetření na neurologii bylo vše v pořádku, ale Míšin stav se zhoršoval. Měla tyto stavy i pětkrát do měsíce. Nám stačilo pár týdnů na to, aby Míša byla v pořádku. Dodnes z nás jsou velké kamarádky, a když přijde na preventivní kontrolu s rodiči, vždycky mi přinese krásný obrázek.
Máte také nějaký netypický, humorný příběh ze Zapper-Clubu?
Nevím, jestli se dá označit za přímo humorný, ale vybavuji si příběh jedné mladé maminky. Ta chtěla s manželem ještě druhé miminko, aby měl malý Kubík sourozence. Ale bohužel u ní byly z ničeho nic zjištěny polycystické ovariozy (cysty na vaječníkách). Mladou maminku její gynekolog připravoval na to, že veškeré ženské orgány se budou muset odstranit a tudíž šance na druhé miminko je ztracená. Maminka Zdenka vyhledala naši pomoc a pustily jsme se do práce. Po dvou měsících měla jít maminka na samotný zákrok, a když šla na poslední předoperační vyšetření, lékař se zděsil, že cysty nemůže najít. Zdenka začala plakat štěstím, lékař se začal ptát, co dělala a okamžitě chtěl vědět, jak to dokázala, Zdenka mu popsala celý průběh očisty, kterou podstoupila. Lékař se okamžitě naštval, mumlal cosi o šarlatánech a z ordinace bez rozloučení odešel. Paní Zdenka mi celá šťastná ještě v ten den telefonovala, že se to skutečně povedlo a máme to i potvrzené nevrlým gynekologem. Malý Kubík se teď těší na nového bratříčka nebo sestřičku.