Značka Activia, která je už více než 20 let průkopníkem v budování podpory střevního mikrobiomu, uvedla na trh nový bezlaktózový nápoj s příchutí jahoda a kiwi. Obsahuje probiotický kmen bakterií mléčného kvašení Bifidobacterium animalis, označený jako Bifidus, patentovaný společností Danone, a je vhodný pro konzumenty s intolerancí laktózy.
„Kmen bifidobakterií Bifidus byl objevený v 80. letech u kojených novorozenců, kteří trpěli mnohem méně často trávicími potížemi. Záhy se vědci nechali inspirovat přínosy bifidobakterií a rozhodli se je zkombinovat s dalšími kmeny zdraví prospěšných mikrobů, aby vytvořili unikátní jogurt – Activii. První jogurt Activia byl uveden na trh v roce 2000. Dnes obsahuje několik druhů kmenů bakterií mléčného kvašení (tzv. jogurtových kultur) a 4 miliardy bifidobakterií. Bezlaktózová varianta oblíbeného jogurtu s příchutí jahoda a kiwi si určitě také najde své příznivce.
Laktózová intolerance a snášenlivost jogurtů
„Přibližně 10-15 % české populace trpí metabolickou poruchou zvanou intolerance laktózy. Příčinou jejich potíží je skutečnost, že nejsou schopni využít mléčný cukr laktózu, protože jejich tělo neprodukuje potřebný enzym nazvaný laktáza. V důsledku toho se laktóza dostává nestrávená do střeva, kde je fermentována střevními bakteriemi, což u těchto lidí způsobuje střevní koliky, průjmy a zvracení. Tito lidé se proto často vyhýbají konzumaci všech mléčných výrobků. Mnozí z nich by ale dobře tolerovali fermentované mléčné produkty, včetně jogurtů. V průběhu fermentace, kdy působením jogurtových kultur vzniká z mléka jogurt, dochází totiž ke štěpení laktózy, což následně ulehčuje trávení,“ vysvětluje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové. A dodává: „Bezlaktózový produkt je vhodný pro spotřebitele s vážnější formou laktózové intolerance, protože laktóza je při jeho výrobě prakticky úplně enzymaticky rozložena.“
Střevní mikrobiom a věčný souboj prospěšných a škodlivých bakterií
Naše střevo je osídlené obrovským množstvím „dobrých“ a „zlých“ bakterií. Každý z nás má jiný mikrobiom, jinými slovy odlišné množství a zastoupení jednotlivých druhů bakterií. Je to neutichající boj jednotlivých skupin. Ideálním stavem pro naše zdraví je, když jsou obě skupiny v rovnováze. Toho můžeme docílit správnou a vyváženou stravou, ve které by neměl chybět dostatek vlákniny a fermentovaných mléčných produktů.
A právě ve fermentovaných mléčných produktech, jakými je například jogurt, najdeme zdraví prospěšné laktobacily, bifidobakterie, případně jiné probiotické kmeny. Tyto mikroorganismy dokážou v našich střevech doslova zázraky – upevňují střevní mikrobiom, vytvářejí nehostinné prostředí pro choroboplodné mikroorganismy, posilňují prospěšné bakterie a stimulují slizniční i celkovou imunitu.
Druhý mozek ve střevech
„Na každou buňku našeho těla připadá 1 mikrob. Dohromady váží asi 1 až 2 kg, je jich již popsáno více než 45 000 druhů a až 90 % z nich žije ve střevech. Když fungují optimálně, jsou oporou našeho tělesného i duševního zdraví,“ vysvětluje prof. Jan Krejsek.
Trávicí trakt a mozek jsou úzce propojené, to je známý fakt už mnoho let. Dá se říci, že všichni máme druhý mozek, který se nachází v našich střevech a který ovlivňuje naši náladu a také to, jak se cítíme. Skládá se ze stovek milionů neuronů a je zabudovaný ve stěnách našeho střeva. Jeho hlavní úlohou je přenos informací z mikrobiomu do mozku a naopak. Máte vnitřní chvění? Je vám zle od žaludku? To jen vaše střevo komunikuje s vaší myslí. Všechny nepříjemné události v trávicím traktu mohou působit na celkové zdraví a ovlivňovat naši náladu a kondici. Nejnovější výzkumy dokonce naznačují, že vztah mezi oběma „mozky“ může stát za některými duševními poruchami, jako je deprese nebo úzkosti.