Návyky, které vás zaručeně učiní šťastnějšími

Děti mají rády opakující se činnosti a jistotu. Můžeme také dodat: rodiče také. Proč to tak je? Především proto, že přesně daný denní program dodává dětem pocit bezpečí a maminkám zase dopřeje i trochu času navíc.

Začněme trochu obšírněji: představte si, že jste novým pracovníkem v nějaké firmě a všimnete si, že tam nemají žádná pravidla, podle kterých byste se mohli orientovat. Nikdo vám neřekne, kdy začíná práce, kdy je přestávka, kdy bude porada. Jako zlý sen, nejspíš se také budete cítit úplně mizerně a jako ztracení…
Například švédská odbornice na výchovu a autorka několika publikací Anna Wahlgrenová použila tuto paralelu na situací malého dítěte žijícího v rodině, která nemá žádné „struktury“. Je přesvědčena o tom, že malé dítě potřebuje určitý rámec, do kterého jsou začleněné každodenní potřeby jako spánek, jídlo, přebalování, mazlení a hraní. Čím jasnější taková struktura je, tím jistěji se dítě cítí. Ví, že když je jedna věc hotová, přijde brzo na řadu další.
Už několik dní po narození začíná dítě rozlišovat věci, které se dějí kolem něj. I hamburská psycholožka Renate Barthová potvrzuje, že děťátko hledá souvislosti mezi příčinami a následky a vytváří si určité představy o fungování okolního světa. Jde o nejzákladnější potřebu každého kojence objevovat pevné body. Proto odbornice doporučuje, aby rodiče tento fakt brali v úvahu a využili ho k vytváření každodenní rutiny. Tato rutina má totiž výhody pro obě strany – dítě i rodiče:
■ Dítě nemusí neustále vynakládat energii na to, aby znovu reorganizovalo svůj malý svět, nýbrž může svou duševní kapacitu použít k dalšímu vývoji. Co dítě důvěrně zná, to v něm vyvolává pocit důvěry. Je to jakási obrana proti nejistotám, proti jeho malým „stresům“ a přispívá k jeho klidu, vytváří v něm vnitřní harmonii. Ideální základ pro vnímání nových věcí a pro tvořivost.
■ Rodiče mají s dítětem méně práce, protože děti, které znají rutinu, spí lépe a pravidelněji. Matka i otec si tak mohou v tu dobu odpočinout nebo si přečíst noviny.
■ Z této rutiny v útlém věku budete profitovat i později, když bude dítě větší.
Jak ale vzniká denní rutina, která zatím nemá žádný pevný hodinový program, vyhovuje však rodičům i dítěti? Psycholožka Barthová doporučuje: „Nejlépe se mohou rodiče zorientovat podle základních potřeb dítěte. Podle toho, kdy spí, kdy má hlad a kdy si hraje, a na základě toho si navyknou rutinu, kterou dítě opakovaně vnímá.“

Cesta ke strukturovanému dennímu režimu
Několik dní dítě pečlivě pozorujte. Už po krátké době poznáte podle jeho hlasu a naléhavosti pláče, kdy je unavené, kdy má hlad anebo kdy se právě nudí. Spolehněte se přitom zcela na svůj cit. Jakmile vidíte, která doba dítěti vyhovuje pro spánek, jídlo nebo hraní, vezměte je za základ každodenního rytmu, který si nyní můžete stanovit. Ideální je, když pro důležité každodenní události zavedete rituály: pro začátek dne, pro přebalování, pro dobu krmení, spánku a hraní a také na konec dne. Dva příklady:

■ Doba usínání: Když má dítě spát, stáhněte rolety, pusťte mu třeba hrací hodiny a postarejte se o to, aby vždy usnulo stejným způsobem – například v posteli anebo v náručí. Můžete samozřejmě zvolit i jiné rituály. Zachovávejte však už jednou zvolený postup. Po několika dnech bude dítě vědět: „Maminka stahuje rolety a teď se bude spinkat“ a automaticky bude najednou unavenější.
Tip: Někdy je třeba miminkům trochu pomoci, aby se naučily odlišovat den od noci. Když dítě spí ve dne, nezatemňujte místnost tolik jako v noci a ponechejte dveře pootevřené. V noci dbejte na to, aby byl klid a tma, i když musíte dítě přebalovat.

■ Krmení: Na místě, kde budete krmit nebo kojit, zapněte třeba určitou tichou hudbu. Dítě velice brzy pozná co se děje a bude se na krmení těšit, jakmile začne hrát hudba a vy se vydáte k obvyklému místu.
Tip: Někteří novorozenci pijí nejprve jeden dva doušky a hned znovu usnou. Doba krmení bývá díky tomu poměrně dlouhá. Raději dítě pokaždé znovu vzbuďte a povzbuzujte k plynulému pití. Jedno krmení by nemělo trvat déle než dvacet až třicet minut.

Anglická porodní asistentka Tracy Hoggová například doporučuje rodičům, aby rutinu ještě zvýraznili tím, že všechno, co s dětmi dělají, ještě navíc verbálně komentovali. Třeba: „A teď tě vyndám z postýlky…“ „Pojď, vyměníme plenku…“ „Teď ti svléknu košilku…“, apod. I když dítě slovům ještě nerozumí, časem podle intonace a způsobu jak jsou pronesena, pozná, co se bude dít.
Jakmile si dítě zvykne na nějaký pevný režim, zjistíte, že běžný den proběhne docela v klidu. Dítě bude lépe spát a v bdělém stavu bude spokojenější.
Při zavádění rituálů je důležité si rozmyslet, zda je budete chtít dodržovat i v budoucnu. V současnosti se vám třeba může zdát skvělé, že vaše měsíční miminko spokojeně usne v náručí po kojení. Ale představte si, že by tomu tak mělo být každý večer. Chcete to? Pokud ne, zvolte jiný uspávací rituál.
Samozřejmě můžete denní rutinu měnit. Když například chcete, aby dítě konečně spalo ve svém pokoji a ne v rodičovské posteli jako doposud. Úplně věcně počítejte ale s tím, že dítě na každou změnu bude reagovat neklidem, může i plakat, protože zklamete jeho očekávání. Může trvat přibližně i týden, než přijme nové pravidlo a bude opět spokojené.
Naštěstí dítě vám také samo dá najevo, že je nutná nějaká změna. Může se stát, že se děťátko stane náladovým, vrtošivým a plačtivým, hůř jí a spí. Toto chování je typické při vývojových skocích. V takovém případě pomůže změna svého vlastního vnímání nastalé situace. Mějte radost z toho, že dítě dospělo do dalšího vývojového stupně a hledejte společně nový rytmus. Věci se většinou během několika dnů upraví a zklidní.

Co když z nějakého důvodu nedodržíme rutinu?

Je jasné, že rodiče malých dětí si někdy chtějí odpočinout a odreagovat se. Dítě zůstane v pohodě, pokud dodržíte následující:
■ Kromě domácích rutin rozvíjejte také rutiny pro pobyt venku. Například si s sebou vždy berte pár věcí, které dítě zná: oblíbenou deku, hrací hodiny, šátek na mazlení, hračku.
■ U většiny dětí je důležité, aby vše probíhalo v obvyklou dobu. Když cestou dítě jí a spí přibližně tak, jak je zvyklé, nebudou pro ně ostatní změny toho dne představovat problém.
■ Pozorně dítě sledujte. Čím je citlivější, tím více je závislé na navyklém rytmu.
■ Nezáviďte ostatním rodičům, jejichž děti dokážou usnout kdekoli a cítí se dobře v sebevětším chaosu. Děti, které nepotřebují ke štěstí žádný pravidelný rytmus, jsou velkou výjimkou.