Myopie, neboli krátkozrakost, v dětském věku neustále narůstá

Čas u mobilů a tabletů si vybírá svou daň. Čím dál, tím víc dětí vidí špatně na dálku. Čeká nás epidemie krátkozrakosti?

Krátkozrakost neboli myopie, která se projevuje zhoršeným viděním na dálku, se stává v rámci celosvětové populace velkým zdravotním problémem. Odborníky šokuje hlavně tempo nárůstu výskytu myopie v posledních letech a stav začínají nazývat epidemií. Dnes trpí krátkozrakostí každý třetí člověk na světě, do roku 2050 to může být každý druhý. Faktorů, které vznik myopie ovlivňují, je více, ale jeden zásadní jmenovatel je evidentní. Trávíme až moc času koukáním „nablízko“. Je zcela běžné, že na mobilu, tabletu nebo počítači jsme od útlého věku několik hodin denně. Kompenzace takové zátěže v podobě pohybu na vzduchu je naopak čím dál méně. A to je právě problém. Nejdůležitější je podle odborníků soustředit maximální úsilí na včasnou diagnostiku a správně navrženou léčbu u dětí, naprosto nutné je ale přidat i více pohybu a aktivit venku na vzduchu.

Zbystřit by měli zejména rodiče dětí raného školního věku, kolem šesti až osmi let. Myopie je onemocnění, které se obvykle projevuje u dětí kolem šestého roku věku a v následujícím období, cca do třinácti až patnácti let, může bez adekvátní korekce dojít k výraznému zhoršení. Čím dříve je tedy problém krátkozrakosti řešen, tím lépe.
Hlavní léčba spočívá klasicky v nošení brýlí, k tomu se nabízí i několik dalších možností konzervativní léčby. Nošením vhodných brýlových čoček je možné tuto vadu významně zpomalit, v některých případech dokonce i úplně zastavit.

Na možnosti korigování krátkozrakosti jsme se zeptali optometristu Mgr. Martina Bartoše:

„Možností je více. Jsou metody invazivní (kapky atropin, různé operační zákroky, kontaktní čočky) a neinvazivní (klasické jednoohniskové brýle). Nově máme nyní k dispozici i takové brýlové čočky, které myopii nejen korigují, ale i přímo řeší. To je velká naděje pro budoucnost. Nová generace brýlových čoček Miyosmart s unikátní technologií DIMS (Defocus Incorporated Multiple Segments) od Hoya Vision Care. Velmi zjednodušeně řečeno, brýle s těmito čočkami kromě refrakční korekce poskytují i podpůrnou, posilující defokuzační periferní zónu, a ta má na zdraví oka a zrakový komfort velmi dobrý vliv,“ vysvětluje revoluční novinku v léčbě myopie u nás v Česku optometrista.
Odborné studie, které byly již s čočkami Miyosmart a technologií DIMS provedeny ve světě, vypadají velmi slibně – u dětských účastníků ve věku od osmi do třinácti let prokazatelně došlo k významnému zpomalení progrese myopie. Tyto čočky je již možné si po odborné konzultaci nechat předepsat i u nás v České republice. Tyto čočky sice nepatří k nejlevnějším (podle marketingové manažerky společnosti, Mgr. Jany Ducháčkové, doporučená prodejní cena ve všech partnerských optikách činí 7980 Kč za pár), ale zdravotní pojišťovna na ně přispívá stejně, jako na klasické brýlové čočky.

Navzdory všem nadějím, které moderní technologie přináší i na pole léčby myopie, je potřeba zdůraznit, že nefungují na principu kouzelného proutku. K udržení dobré kondice zraku jsou nutné hlavně důslednější změny životního stylu. U dětí se musíme vrátit na začátek, k ne příliš příjemnému tématu omezování času u digitálních obrazovek. Digitální svět děti vtáhne rychle a dávat dětem na hraní mobil nebo tablet je až moc jednoduché. Rodiče sice mají více klidu, ale je to, symbolicky řečeno, krátkozraké. Zdraví očí navíc není jediný rizikový důvod.

Souvislost rozvoje myopie a digitálních mobilních technologií jako rizikového faktoru jasně ukazuje postřeh z odborných výzkumů po celém světě. Asijské státy, které byly, co se týče digitálních technologií před Evropou napřed, se s problémem nárůstu výskytu myopie již dávno potýkají v daleko horší míře.

U malých dětí můžeme jejich přístup k digitálním obrazovkám jako rodiče ovlivnit přímo a celkem jednoduše. Oddálit věk, kdy se pro dítě stane digitální hra běžnou součástí života, protože poté už není cesty zpět. Pak nám nezbývá než hlídat povolený čas jako ostříž. U dospívajících je nejdůležitější být jim jako rodič sám dobrým příkladem co se týče kompenzačních offline aktivit.

V boji proti epidemii krátkozrakosti je nejdůležitější, aby se o problému myopie u dětí začalo co nejvíce mluvit a dostalo se do povědomí. S nástupem dítěte do školy je samozřejmě potřeba jeho zraku věnovat zvýšenou pozornost. Nejlepší je nenechat nic náhodě a obrátit se přímo na dětského očního lékaře. U zdraví obecně, a zde dvojnásob, platí, že lepší je přijít „zbytečně“ než nechat problém jen dál zhoršovat. Zdravý zrak našich dětí bychom měli přece doslova střežit jako oko v hlavě.

Jaké jsou první příznaky krátkozrakosti u dětí, kdy by měli rodiče zbystřit?
„Krátkozraké dítě vidí špatně na dálku, což ale rodič často nepozná. A ani se to nedozví, protože mu dítě neřekne, že něco na tabuli nepřečte. Rodič musí být všímavý. Pokud dítě sedí moc blízko u televize, nebo při pohledu do dálky mhouří oči, nebo má nos skoro na papíře, když píše, tak je rozhodně žádoucí nechat dítě zkontrolovat. Klidně nejdřív u pediatra, který zjistí, jestli dítě dobře čte na dálku a pokud ne, tak rodičům doporučí zajít k očnímu lékaři,“ – radí Mgr. Martin Bartoš, optometrista a Lens Expert.