Je opravdu „pamlsková“ vyhláška přínosná?

V roce 2017 začala platit „pamlsková“ vyhláška zakazující prodávat v prostředí školy „nezdravé“ potraviny. Ukázalo se ale, že je toto pravidlo příliš přísné a obecné, a týká se i mléčných výrobků. Děti si pak nemohou zakoupit ve škole ty, které jsou z hlediska výživy naprosto v pořádku. Vyhláškou je ovlivněn také projekt „Mléko do škol“. V čem je tedy problém?

Zmíněnou vyhláškou je ovlivněn také projekt „Mléko do škol“, přitom ale mléčné výrobky představují pro děti a mládež cenný zdroj důležitých přírodních živin, a to vysoce kvalitních bílkovin, vitamínů a minerálů, zejména pak vápníku, fosforu a jódu.
„Spotřeba mléka v dětství hraje zásadní roli. Bohatý nutriční profil mléka a mléčných výrobků přispívá jednoznačně k dobrému vývoji kostí, zubů a svalů a celkově zdravému vývoji dětí od raného věku až do jejich dospělosti. V mléce je obsažen také jód, který je rovněž potřebný pro zdravý tělesný vývoj a jehož deficitem dnes trpí mnoho dětí,“ vysvětluje Ing. Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.

Omezení projektu „Mléko do škol“
Podle výživových doporučení by měly děti a mládež pravidelně konzumovat 3-4 porce mléčných výrobků denně. Celkový příjem mléka u dětí a dospívajících dnes však spíše klesá. Proto je třeba jim mléko a mléčné výrobky nějak zatraktivnit a přiblížit. Jedním z řešení je projekt „Mléko do škol“. Jenže „pamlsková“ vyhláška ovlivnila mj. kategorii mléčných výrobků.
„Nové podmínky se promítly i do sortimentu dodávaných výrobků. Daleko větší důraz je dáván na dodávky neochucených mléčných výrobků, především mléka, ale také zakysaných mléčných výrobků a sýrů. Z projektu sice nebyly úplně vyloučeny ochucené mléčné výrobky, jejich složení je však daleko přísněji posuzováno, a to jak na základě příslušné unijní legislativy, tak i podle tuzemské tzv. „pamlskové“ vyhlášky,“ vysvětluje Michal Němec, ředitel Laktea, o.p.s.
Dětem je tak možno ve školách nabízet kromě neochucených mléčných výrobků už jenom malé portfolio výrobků ochucených, které jsou pro ně bezpochyby atraktivnější. Ochucený totiž nemusí znamenat, že je nezdravý.

„Pamlsková“ vyhláška nezohledňuje přirozeně obsažený cukr
„V projektu „Mléko do škol“ je hodnoceným kritériem pro přiznání podpory cukr přidaný (max. 7 %), kdežto v „Pamlskové vyhlášce“ se zohledňuje cukr celkový (max. 11 %). Jenže kravské mléko obsahuje v průměru 4,7 % mléčného cukru – laktózy, který je následně přirozeně přítomen ve většině mléčných výrobků, a to v různém množství,“ objasňuje Ing. Václav Bárta, Milcom servis a.s.
Mléko pro výrobu zakysaných výrobků ještě často bývá (kvůli jejich konzistenci) doplněno menším množstvím mléka zahuštěného nebo sušeného. Tím se samozřejmě zvýší obsah mléčného cukru. „Protože je ale v „pamlskové“ vyhlášce limit max. 11 % celkového cukru, není už moc prostoru vnést do výrobku cukr v ochucujících složkách, především ovocných. Tam se zase přirozeně vyskytuje fruktóza a sacharóza, které jsou potřebné pro doslazení ovocné složky z důvodů chuťových, konzistenčních i technologických,“ doplňuje Ing. Václav Bárta.

Jogurt s vyšším podílem ovoce a ovocné složky neprojde
„Pamlsková“ vyhláška tedy na rozdíl od programu „Mléko do škol“ nezohledňuje přirozený obsah laktózy v mléčných výrobcích. Kvůli tomu je jejich prodej v prostorách školy značně eliminován. Vyhláškou tak nemají šanci projít např. jogurty s dobrými ovocnými složkami s vysokým podílem ovoce a vyšší dávkou této ovocné složky, kde se součet laktózy z mléčné složky s fruktózou z ovoce a sacharózou z ovocné složky bezpochyby nevejde do 11 %.

Výrobky s nežádoucími aromaty mohou být naopak povoleny
„Dalším problémem je skutečnost, že je možné v prostorách školy prodávat kromě čistých bílých mléčných výrobků také ochucené, kde je ale v ovocných složkách nízký podíl ovoce a cukru. Jakmile chybí tyto dvě komponenty, čím může získat jogurt na chuti? Především díky aromatům. Přirozeně jsou lepší jogurty ovocné než aromatizované,“ dodává Ing. Václav Bárta, Milcom servis a.s.