Mami, proč musíš do práce?

Děti občas položí otázky, které zasáhnou. Ano, otázka „Mami, proč musíš do práce?“ špatné svědomí ještě zhoršuje. Odpovídejte ale pravdivě – uleví se vám!

„Proč musíš pořád do kanceláře?“

„Protože za to dostávám peníze. Z těch co přineseme s tatínkem pak platíme bydlení, jídlo, cestování za babičkou, dovolenou, školku… Kromě toho jsem ráda s jinými lidmi a dělám něco užitečného. To je jako u tebe ve školce: často malujete a ty nejhezčí obrázky mi pak dáš jako dárek. A já zas v bance pomáhám lidem s jejich penězi.“

Je dobré vědět: Když se vás dítě zeptá, proč maminka jeho kamaráda do práce nechodí, vysvětlete mu, že někteří rodiče sice nechodí do práce, ale pracují doma: nakupují, starají se o miminko, úklid, prádlo, atd. Dítě by mělo pochopit, že pracovat je normální a každý člověk má svůj úkol.

„Dostáváš peníze každý den?“

„Ne. Také je nedostávám v mincích nebo bankovkách. Dělá se to takhle: na konci měsíce zavolá počítač z mé práce počítači v mé bance a řekne mu, kolik dostanu peněz. Ty si pak postupně vybírám z bankomatu.“

Je dobré vědět: Pokud se dítě dále neptá, nechte to prozatím tak. Když nevíte jak dál, dávejte mu sama otázky. To je dobrý trik jak zjistit, co vlastně chce vědět. Téma peněz je obvykle dost zajímavé k debatám.

„Proč chodíš domů tak pozdě?“

„Ta paní, se kterou se v kanceláři střídám, přichází ve dvě hodiny. Pak ještě jedu půl hodiny autobusem, než dorazím domů. Moje cesta do kanceláře trvá déle než tvoje do školky.“

Je dobré vědět: Tahle otázka vždycky zabolí. To proto, že přes všechna rozumná vysvětlení dítě intenzivně vnímá vaši nepřítomnost. Nesmíte si však kvůli tomu dělat příliš těžkou hlavu. Nemáte proč. Mnoho studií prokázalo, že děti pracujících matek se vyvíjejí úplně normálně jako těch, které jsou doma. Rozhodně netrpí častěji duševními poruchami ani nemají horší výsledky ve škole. A navíc se zjistilo, že zaměstnané matky vůbec netráví se svými dětmi méně času než ty, které jsou s nimi doma.

„Co v práci děláš?“

„Na mém psacím stole stojí počítač. Na něm píšu e-maily. A také hodně telefonuji. Občas se setkám s lidmi, kteří si od banky chtějí půjčit peníze.“

Je dobré vědět: Pro dítě je užitečná konkrétní představa, vědět, jak to vypadá u vás v práci a jak vy sama v práci působíte. Detaily pracovní činnosti děti většinou tolik nezajímají. Možná byste mohla svou ratolest někdy vzít na pár hodin s sebou do kanceláře. Jistě, jste-li sestrou na operačním sále nebo pokladní v supermarketu, to asi nepůjde. Ale i tak je můžete vzít na své pracoviště někdy mimo pracovní dobu nebo na oběd do kantýny.

„Lidé v práci jsou tví kamarádi?“

„Některé mám celkem ráda. S těmi se občas sejdu, i když nepracuji. Jdeme třeba společně na oběd. Ale ne všichni se mi zdají tak milí. Občas se s někým i pohádám. Jako ty a rodinka panenek nebo když jste si hráli na schovávanou. Nejste vždycky ve všem zajedno, že?“

Je dobré vědět: Tato otázka je dobrým impulsem k zamyšlení se nad tím, jak jsou lidé různí: ne všichni se nám líbí, ale vždy je třeba se snažit jednat s nimi slušně a férově.

„Proč nemůžu jít s tebou?“

„Někdy mě můžeš přijít navštívit. Ale pracovat se mnou bohužel nemůžeš. Nemáme tolik místa. A kromě toho: tvoje pracovní místo je ve školce. Představ si, že bych chodila do školky každý den s tebou.“

Je dobré vědět: Vysvětlete dítěti, že na svou práci jste se musela dobře připravit: nejprve ve školce, pak ve škole a nakonec třeba na univerzitě. Pokud za touto otázkou cítíte strach z odloučení, vysvětlete dítěti, že vám v případě nutnosti může kdykoliv zavolat (ale jen, když je to možné).

„Musíte po obědě taky spát?“

„To bych někdy moc ráda. Ale je lepší, když nespím, jinak bych musela v práci být déle a domů bych přišla ještě později. Navíc v kanceláři nemáme takové postýlky jako u vás ve školce.“

Je dobré vědět: Vysvětlit tří či čtyřletým dětem, že v práci platí zcela jiná pravidla než doma, není vůbec jednoduché. Často ještě ani školní děti nemají představu, co jejich rodiče dělají.