Proč nemůžeme spát?
V dnešní době se spánek se stal velmi výnosným zbožím, říká Dorian Leader, autor knihy o vztahu spánku a společnosti, a silně se vymezuje proti trhu s matracemi a pilulkami.
Moderní městská společnost uměle mění nároky na spánek, aby jednak odpovídaly nárokům na práci, jednak aby problémy se spánkem generovaly čím dál větší tržby z prodeje matrací nebo prášků. Téměř denně se objeví nějaká zmínka, kolik potřebujeme spánku, co se stane, pokud nám chybí, kolik ekonomika prodělává kvůli lidem, kteří do práce přicházejí nevyspalí. Není divu, že se základní průvodní jevy lidského bytí, jako jsou nervozita, smutek nebo selhání, se dnes vydávají za následek nedostatku výživného spánku. Místo toho, abychom nespavost považovali za důsledek kupříkladu depresí, se příčinná souvislost obrací: máme deprese, protože jsme se pořádně nevyspali.
Velké dějiny zemí Koruny české
Školství a vzdělanost
Od rytířských akademií, prvních univerzit, kavalírských cest, přes civilní i vojenská studia, od změn zavedených v osvícenství a pravidelnou školní docházku až po spory o víceletá gymnázia
Česká historiografie dlouho postrádala tak široce koncipovanou knihu na diskutované téma školství. Základní osu tvoří dějiny školství a vzdělanosti v Čechách a na Moravě (na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině v příslušných obdobích) dovedené do roku 2004. Nevynechává ani bezprostředně související témata, jako jsou školní každodennost, školní architektura, mládežnické a studentské spolky. Věnuje se i souvislostem vzdělanosti, rozkvětu knižní kultury včetně knihoven a čtenářských spolků, vydávání novin a časopisů či nástupu nových médií.
Jak je již u této edice samozřejmé, kolektiv autorů tvoří naši přední historici.
Ostrava industriální a moderní
Průvodce městem obytných domů, hornických kolonií, těžebních věží i továrních komplexů, sakrálních i kulturních objektů obsahuje na 170 hesel a 400 fotografií.
Je neuvěřitelné, že se v Ostravě uhlí netěží již od roku 1994, přesto se na tváři města neustále nacházejí výrazné stopy po těžbě „černého zlata“. Fotografové ČTK Martin Štěrba a Josef Horázny za dva roky pořídili na 1200 snímků s tím, že na nich chtěli mít co nejméně postava a aut. Výběr těch „nej“ svým zasvěceným textem doprovodil památkář Martin Strakoš.
