Kdy do vlastní postýlky?

Odkdy mohou děti spát ve vlastním pokoji? Existuje ideální okamžik pro odstěhování z rodičovského pokoje? A jak to dětem ulehčit?

Ideální okamžik neexistuje – minimálně u dětí mladších jednoho roku. Pediatři jednoznačně doporučují nechat děti v útlém věku bezpodmínečně spát v ložnici rodičů. Jejich hlavním argumentem je, že v zemích, ve kterých to kvůli nedostatku prostoru ani jinak nejde, prý prakticky neexistují žádné případy náhlého kojeneckého úmrtí.

Z hlediska vývojové psychologie je možné děti dobře uvyknout na vlastní pokoj, když už nejsou v noci krmeny. To je u kojených dětí většinou okolo prvních narozenin, u dětí krmených z láhve o něco dříve. Je to období, kdy se děti zároveň učí chodit a během dne rozšiřují svůj okruh působnosti. Tento přirozený pohyb „do světa“ se dá v případě potřeby použít i pro některé změny.

Jak to nejlépe provést?

Pokud dítě ještě spí v rodičovské posteli, prvním krokem může být přesun do vlastní postýlky vedle rodičů přičemž různé pomůcky pro uspávání stále více redukovat, až dítě zvládne usínat samo. Jako druhý krok může být pro dítě nyní už důvěrně známou postýlkou s plyšovými mazlíčky přestěhovat do jiného pokoje. Dveře nechat pootevřené, aby maminka a tatínek byli k dostižení na zavolání. V této fázi je dobré důsledně klást dítě i během dne do postýlky v „jeho pokoji“ a vypěstovat uspávací rituály, které mu poskytnou jistotu.

Co když jsou rodiče v této otázce nejednotní?

V tom případě by měl partner, který se ještě nerozhodl pro tento krok, dát tomu druhému jasnou perspektivu. To znamená určit okamžik v blízké budoucnosti, kdy si o tom opět pohovoří. Tak bude mít ten, který je pro přestěhování pocit, že se bere ohled i na jeho potřeby. Důležitá otázka pro nerozhodné: Proč bych chtěl/a, aby miminko spalo u nás? V žádném případě by totiž děti v ložnici neměly být využívány jako prostředek k vyhýbání se sexu. V takovém případě se musí mladí rodiče dohodnout, mluvit o svých pocitech a případném problému, přitom dítě bezpodmínečně nechat mimo hru.

Kdy by měly být děti nejpozději odstěhovány z rodičovské ložnice?

Magická hranice jsou třetí narozeniny. V tomto věku se děti umějí dobře vyjádřit, jsou většinou bez plenek a potřebují svůj vlastní prostor, který mohou také ukázat kamarádům, se kterými si hrají: „To je můj pokojíček, tady spím.“ To ale v žádném případě neznamená, že od tohoto okamžiku mají dospělí postel jen pro sebe. Do rodičovské ložnice v noci občas putuje i mnoho šestiletých dětí. To když jsou pod postelí strašidla. Nebo padají hromy a blesky. Nebo když v neděli uspořádáte “pyžamový den”. Když mají děti jinak svoje místo na spaní, je to úplně v pořádku.