Jaká je oblíbená dětská barva?

Věřili byste, že barvami se lze zabývat z různých úhlů pohledu? Výzkumem jejich vnímání a působení se zabývá, vedle mnoho dalších oborů, například psychologie.

Na základě různých vědeckých průzkumů je prokázáno, že děti vnímají a vidí barvy již brzy po narození. Jejich zrak ovšem zdaleka není tak vyzrálý jako jejich chuť či hmat. Jako první vnímají kojenci černou a bílou. Schopnost vnímat modrou a zelenou vyvíjejí naopak nejpomaleji. Ve věku tří až čtyř měsíců už kojenci vidí všechny základní barvy, ovšem pojmenovat je se naučí až mnohem později. Některé děti to zvládají v druhém, jiné až ve čtvrtém roce. To záleží také na tom, jakým způsobem se s barvami seznamují – jestli jim je představujeme lákavě a hravě, třeba při čtení knížek. Většina dětí okolo třetího roku věku je schopna základní barvy – červenou, zelenou, modrou nebo žlutou – docela spolehlivě poznat a pojmenovat.

Existuje oblíbená dětská barva?
Pro lidi každého věku je mimořádnou barvou červená. I proto, že má pro nás výrazný význam – je to signální barva a ve všech kulturách kupodivu také barva, kterou děti mezi prvními pojmenovávají. To je pravděpodobně vrozené. Červená je prostě nápadná, ale neznamená to nutně, že i oblíbená. Ačkoliv malé děti ji obvykle mají rády, podobně jako fialovou nebo oranžovou.

Proč vybíráme pro holčičky růžovou?
Když to chceme vysvětlit, schází se zde i více faktorů. „Modrá pro kluky a růžová pro holčičky“- to začalo někdy před sto lety. Předtím to mimochodem bylo jinak, červená platila jako průbojná až agresivní barva a připisovala se chlapcům, modrá oproti tomu – podle šatů Panny Marie – patřila spíše dívkám. Proč se to okolo První světové války otočilo, vlastně dodnes nevíme. Nabízí se vysvětlení, že válka potřebovala pro muže do zákopů nějakou nenápadnou krycí barvu. A také nezapomeňme říci, že růžová je na rozdíl od červené považována za uklidňující. Oděvní i hračkářský průmysl se podobným módním vlnám vždy dokáže přizpůsobit a platí to také naopak: záliby veřejnosti se berou v úvahu. To platí i pro dnešní dobu.
Také se ví, že barvy hodně spoluurčují naše vzpomínky, a to zvláště ty dětské. Pokud např. necháte dítě nějaký neoblíbený úkol opakovaně vypracovávat tužkou konkrétní barvy, zvýší se pravděpodobnost, že dítě tuhle barvu v budoucnu nebude mít v oblibě. To platí i pro pozitivní zážitky. Malé holčičky si růžovou spojují s pocitem: „Tohle je určeno skutečně jen pro mne!“ Ale můžeme rodiče uklidnit: růžové šílenství i děvčátek nejpozději s pubertou pomine.

Než se tak stane, musí rodiče dívčí pokojíčky malovat na růžovo?
Jen to ne! Je důležité zachovávat aspoň nějakou rovnováhu. Dětem se líbí, když je v jejich okolí sem tam něco opravdu výrazného – lze doporučit, aby rodiče třeba do blízkosti přebalovacího stolku umístili barevný obraz nebo pohyblivou hračku. Pokud bychom stejnou barvu vybrali pro zdi v pokojíčku, dítě by to mohlo dost zahltit. Obzvlášť působí, když jsou stejnou barvou natřené zdi naproti sobě. Proto psychologové doporučují vybírat pro dětské pokojíky přátelské tlumené pastelové barvy, třeba bílou s jemnými odstíny žluté, modré nebo zelené. To vytvoří přiměřené a vyrovnané pozadí barevným hračkám či barevnému dětskému nábytku.

Jaké barvy jsou dobré pro děti v mateřských školách?
Výrazné barvy jako červená nebo oranžová mají povzbuzující efekt. Ale není dobré to s nimi přehánět. V podstatě se do těchto tříd nehodí příliš velké a intenzivní barevné plochy. Pro dobrou koncentraci je vhodná třeba světle modrá. Pokud má někdo nepodolatelnou potřebu výrazných barev, pak by měl dbát na to, aby jich do prostor neužíval v přímých, ale jen v tlumených či pastelových odstínech.