V letním období je opalování příjemnou relaxací. Jestliže to nepřeženete a dostatečně se chráníte, pokožka dosahuje krásné a zdravé barvy. Důsledkem nadměrného slunění bez patřičné ochrany ale mohou na pokožce vzniknout nevzhledné pigmentové skvrny.
Sluneční záření je pro vznik hyperpigmentací příčinou číslo jedna, protože právě sluneční paprsky jsou hlavním spouštěčem tvorby melaninu. Melanin působí v pokožce jako přirozená ochrana před UV zářením a jeho negativními vlivy. Díky melaninu se lidé na slunci opálí. Nadměrné opalování může však tento proces přirozené tvorby kožního barviva narušit, a může dojít až ke vzniku pigmentových skvrn.
Sluneční záření také působí na již vzniklé pihy, stařecké skvrny, melasma a pozánětlivé hyperpigmentace, které ještě více tmavnou.
Když nebudete nadměrně pobývat na slunci, a budete se chránit oděvem a používat přípravky s vysokým faktorem SPF, významně snížíte riziko vzniku pigmentových skvrn.
Hormonální vlivy jsou hlavní příčinou melasma (neboli chloasma), které se vyskytuje zejména u žen. V tomto případě ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron stimulují nadměrnou tvorbu melaninu, když je pokožka vystavena slunečnímu záření. Melasma vzniká tedy především působením ženských hormonů. Postihuje velké množství těhotných žen, proto je označováno také jako „těhotenská maska“. Častěji se vyskytuje u osob s tmavší pletí a nepravidelnosti pigmentace se objevují hlavně v oblasti obličeje, především na čele, tvářích a nose.
Hyperpigmentace může vznikat také jako příznak některých nemocí, jako jsou některá autoimunitní a gastrointestinální onemocnění, metabolické poruchy či nedostatek vitaminů.
Hyperpigmentace je také vedlejším efektem některých typů hormonální léčby, chemoterapeutických léků, antibiotik, antimalarik, léků pro zmírnění záchvatů a dalších medikamentů.
Fotokontaktní dermatitida způsobená barvením henou nebo tetováním může vyvolat reziduální hyperpigmentaci.
U určitých profesí je rovněž jistá spojitost s tvorbou pigmentových skvrn, protože pracovníci jsou vystaveni riziku slunečního záření nebo působení chemikálií (dehet, asfalt).
U pozánětlivých hyperpigmentací, jak již sám název naznačuje, se skvrny objevují jako následek zranění nebo zánětu kůže – jako jsou říznutí, popálení, poškození chemikálií, akné, ekzém nebo lupénka. V místě zahojení rány zůstávají tmavší pigmentovaná nebo naopak světlá ložiska.
Zvýšené riziko vzniku hyperpigmentace nastává také po některých invazivních kosmetických zákrocích, jako je například chemický peeling nebo laserové ošetření pleti. Skvrny na kůži se mohou objevit také po aplikaci nevhodných parfémů.
Jaká je pomoc?
Moderní dermatologie má vícero metod a depigmentačních procedur.
Chemické peelingy spočívají v aplikaci roztoků s obsahem ovocných kyselin, díky nichž se odstraní povrchové vrstvy kůže. Na použití chemického peelingu reaguje pokožka podrážděním a následným olupováním kožních buněk. Po jejich odstranění se vytváří nová a rovnoměrně pigmentovaná pleť. Důležité je, aby chemický peeling byl proveden zkušeným dermatologem.
Ošetření laserem má velmi podobný účinek, je ale přesnější, protože dermatolog lépe ovlivňuje intenzitu zákroku. Při ošetření se nad místy s hyperpigmentací přejíždí světlem s vysokou energií, tj laserem. Nejjemnější ošetření působí jen na epidermis (vrchní vrstvu pokožky), zatímco intenzivnější ošetření může zasáhnout i hlubší vrstvy kůže.
Tato dermatologická ošetření bývají velmi účinná. Nepatří však k nejlevnějším a také znamenají pro pleť do jisté míry invazivní postup. Jsou zde i mírná rizika, jako podráždění pokožky, zánět, někdy dochází také k popálení pokožky. Postup může být dokonce příčinou pozánětlivých hyperpigmentací, zejména u osob s tmavší pokožkou.
V posledních letech se objevila řada kosmetických výrobků, které uvádějí, že zmírňují hyperpigmentace. Většina z nich využívá jako účinnou látku pro snížení tvorby melaninu a redukci výskytu tmavých skvrn hydrochinon. Ten je stále k dispozici v některých volně prodejných lécích v USA, ale pouze v nízkých koncentracích (2 % či méně). Hydrochinon může ale také způsobovat pozánětlivou hyperpigmentaci, neboť dráždí pokožku.
Přirozeným zdrojem hydrochinonu je arbutin a je jednou z klíčových složek používaných ve výrobcích pro bělení pokožky v Asii. Není tak silný a účinný jako průmyslově vyráběný hydrochinon.
Kyselina kojová je vedlejším produktem kvasného procesu, který doprovází výrobu japonského rýžového vína saké. Je považována za relativně bezpečný a přirozený prostředek, produkci melaninu však omezuje poměrně slabě. V mnoha zemích je zakázána.
Deriváty vitaminu C se ukázaly jako poměrně účinné proti hyperpigmentacím. Často se používají ve spojení s dalšími aktivními látkami.
Deriváty kyseliny retinolové jsou také relativně účinné při léčbě hyperpigmentací. Mohou ale pokožku dráždit a zároveň způsobovat její vyšší citlivost na slunce, což může samozřejmě hyperpigmentace naopak ještě zhoršovat. Obavy ze souvislosti mezi retinoidy a vrozenými vadami také znamenají, že se nedoporučují pro těhotné a kojící ženy.
Kyselina azelaová má schopnost nepřímo ovlivňovat produkci melaninu a zmírňovat hyperpigmentace. Má malý až nulový účinek na pihy a stařecké skvrny, a může pokožku dráždit a vyvolávat záněty.
Některé moderní zesvětlující kosmetické prostředky pak využívají náročnou biotechnologii na rostlinné bázi.