I děti někdy chrápou. Kdy potřebují lékařskou pomoc?

Pokud dítě chrápe, protože má třeba rýmu, není to ještě důvodem ke starosti. Když ale začne jít o chronický problém, je na místě vyhledat lékaře – specialistu v oboru nosním-ušním-krčním.

Proč děti chrápou?

Lékař dokáže posoudit, zda chrápání způsobuje zvětšená nosohltanová mandle nebo třeba překážky v nose (polypy) a případně doporučí jejich chirurgické odstranění. Jedná se o snesitelný zákrok, s jehož provedením není dobré v případě silného chrápání příliš často vyčkávat.

K dalším příčinám chrápání u dětí patří např. zvětšená nosohltanová mandle, nedostatečné napětí patrových, hltanových a jazykových svalů, překážky v nose či v nosohltanu, přílišná délka měkkého patra nebo třeba i obezita či různé anomálie tváře.

Rizika chrápání jsou podstatná

Chrápání může způsobovat záněty ve středouší a další s tím spojené komplikace. Kromě toho dochází k přesušování ústních sliznic, což zase poškozuje zuby, které potřebují být během noci omývány slinami s patřičnými vyživujícími minerály. Otevřená ústa při chrápání mají na svědomí i nevhodnou polohu jazyka, což může rovněž vést zase k ortodontickým a čelistním potížím.

To ale stále ještě nejsou všechny problémy a ohrožení, které chrápání přináší. U každého pátého chrápajícího dítěte (stejně jako u dospělých) dochází k samovolnému krátkodobému zastavení dechu (tzv. spánková apnoe), které nejčastěji působí zbytnělé patrové mandle znemožňující průchod vzduchu dýchacími cestami.

Dojde-li v souvislosti se zástavou dechu i k poklesu kyslíku v krvi dítěte, dochází k automatickému nouzovému řešení – mozek vyzve k mohutnému nádechu. Jde o stav, který může až ohrozit život. V případě větších obtíží proto bývá předepsána léčba speciálním přístrojem, který ve spánku napomáhá dítěti dýchat. Přístroj bývá předepsán na základě výsledku celonočního monitorování, kdy se prokáže, že u dítěte dochází k více dechovým výpadkům za hodinu nebo kdy jeden z nich trvá déle než tři sekundy. Snížená kvalita spánku a nedostatečné okysličování mozku při opakovaném apnoe narušuje dítěti normální fáze spánku včetně snů a působí i problémy přes den – dítě může trpět ospalostí, bolestmi hlavy i poruchami pozornosti.

Může pomoci video, nebo až vyšetření polygrafickým systémem?

„Když máme před sebou dítě, které je bledé, neklidné, neposedné, ukňourané a navíc třeba ještě špatně jí, doporučujeme rodičům, aby ho sledovali během spánku, počítali a měřili případné dechové výpadky, případně neklidné fáze spánku natočili na mobil,“ říká Dr. Thomas Zeller, specialista na ORL z německého města Bobingen.

Tento lékař má zkušenost, že někdy je dětem přiřazena diagnóza ADHD, a přitom jenom trpí únavou v důsledku nevyspání. Pokud snaha rodičů monitorovat spánek domácím videem nepřinese patřičný výsledek a natáčení  nic neodhalí, zbývá ještě řešení v podobě tzv. polygrafického systému – přístroje, který pomocí senzorů analyzuje proud dýchání, dýchací pohyby hrudníku, obsah kyslíku v krvi, chrápací zvuky a mnoho dalšího. Výhodou tohoto vyšetření je jeho možnost využití v domácím prostředí. Na základě výsledků bývají lékaři schopni rozpoznat příčiny nekvalitního spánku a učinit nápravná opatření.