Dcery dostanou do vínku krásu

Víme, že na vzniku potomka se muž podílí, alespoň co se genů týče, do stejné míry jako žena. Lidská genetická výbava je totiž složená z celkem 46 chromozomů a z toho přesně polovina pochází od otce. Které naše znaky, vlastnosti a rysy jsme podědili po tatínkovi?

Holka, nebo kluk?
Jednou z obecně známých, ale vůbec nejzásadnějších věcí, o které v životě svého potomka „rozhodne“ otec, je pohlaví. „Zda se narodí holčička, či chlapeček, je dáno hned na počátku tím, jaký pohlavní chromozom nese spermie, která úspěšně splyne s matčiným vajíčkem. Pokud je totiž nositelkou chromozomu X, pár bude mít děvče. Bude-li úspěšnější spermie s chromozomem Y, bude to chlapec,“ vysvětluje Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda.

Krásní otcové plodí krásné dcery
Ze studie Davida Perretta a Elisabeth Cornwellové z University of St Andrews z roku 2008 vyplynulo, že maskulinní muži přivádějí na svět syny s podobně mužnými rysy. To, jestli budou synové také krásní, už ale neovlivní. Kdo však z krásy svých otců těží, jsou prý právě dcerky. Pozorováním velkého množství rodinných snímků vědecký tým navíc zjistil, že atraktivita matky nehraje v kráse roli nejen u děvčat, ale ani u chlapců.

Duševní zdraví
Je poměrně známým faktem, že těhotenství v pozdním věku matky zvyšuje u potomka riziko výskytu vývojových vad. Vysoký věk ovšem hraje roli i u otce. „U dětí tatínků starších 45 let se zvyšuje pravděpodobnost některých psychických onemocnění. Jde například o autismus, schizofrenii, bipolární poruchu, ADHD a další,“ popisuje Kateřina Veselá. „S věkem u muže klesá kvalita spermií a v průběhu jejich tvorby dochází k častějším mutacím, které vedou ke vzniku zmíněných nemocí,“ dodává.

Strach ze zubařů
Návštěva zubařů nepatří mezi populární záležitosti. Paniku, kterou někteří jedinci při prohlídce u zubního lékaře prožívají, podle vědců přebíráme socializací od svých rodičů. A to především ze strany otce. Aby toho nebylo málo, také zdravotní potíže se zuby dědí potomci spíše ze strany tatínka. Ačkoliv má zásadní vliv na zdraví zubů především strava a pravidelná péče, dítě může po otci zdědit například stěsnaný chrup, což vede k ukládání plaku, a tedy vyšší kazivosti.

Srdeční záležitosti
V roce 2012 tým vědců z univerzity v Leicestru zjistil, že určitá forma genu, který se nachází na mužském chromozomu Y, zvyšuje pravděpodobnost srdečního selhání u svého nositele o celých 50 procent oproti zdravé populaci. Zjistili také, že tuto variantu genu vlastní přibližně 20 procent britských mužů. „Zplodí-li takto postižený muž syna, pravděpodobně mu tento svůj ‚nešťastný‘ gen předá spolu s chromozomem Y,“ popisuje princip dědičnosti Kateřina Veselá. Vedle kouření, špatných stravovacích návyků a stresu jde tak o jeden z nejvýraznějších faktorů, které se na srdečním selhání podílejí.