Šátek pro všechny případy

Chceme být mobilní a nošení je trendy. I v naší redakci se hromadí dotazy na toto téma. Zde jsou odpovědi na nejdůležitější z nich:

Šátek na nošení nebo hotové nosítko?

Nejvariabilnější je šátek na nošení. Je možné ho uvázat i několika způsoby – s miminkem vepředu břichem, na zádech i na boku. Kvalitní, hustě tkaný šátek se dokonale přizpůsobí tvaru těla rodiče i dítěte a roste spolu s ním. Je použitelný od novorozeneckého věku až po předškolní. Pro uvázání je každopádně třeba trochu cviku a pro začátek je nejlepší nechat si to někým zkušeným předvést a vysvětlit. Jiné pomůcky pro nošení lze ovládat snáze. Například asijské vylepšení klasického šátku na nošení (MeiTai). V podstatě se jedná o kus látky se čtyřmi pásky, který je velmi pohodlný a zvládne ho uvázat i malé dítě. Její jedinou nevýhodou je, že pokud z něj dítě vyroste, musí se koupit další velikost.
Mnoho rodičů se proto rozhoduje pro šátek, který roste spolu s dítětem. Většina z nich si s ním ví rady hned napoprvé. Hotová nosítka jsou oproti šátkům méně flexibilní. V některých je možno dítě nosit jen na břiše, v jiných i na zádech. Hotová nosítka, která umožňují i pohodlné nošení dítěte na boku, jsou vzácná.

Jaký je nejlepší způsob vázání šátku pro začátečníky?

Doporučit lze techniku vytvoření nosítka překřížením látky, při níž je ale důležitá přesná technika vázání. Dá se však v krátké době dobře nacvičit. Pak je velmi příjemná a bezpečná jak pro rodiče, tak i pro miminko, které má ze zdravé pozice jen užitek.
Pozn.: Kurzy techniky vázání šátku najdete např. na internetu, pořádají je i mateřská centra.

Je možné uvázat šátek špatně a uškodit dítěti?

Podle ortopedů zdravé miminko jednorázově snese i špatné uvázání šátku. Přesto je nejlepší v případě pochybností nechat na sebe dohlédnout někoho, kdo má s šátky zkušenost. V opačném případě nejenže dítě minou mnohé výhody správného nošení, ale i samotné rodiče nošení omrzí, vždyť při nesprávném, vázání ho brzy začnou bolet záda. Jednou z nejčastějších začátečnických chyb je příliš volně uvázaný šátek nebo příliš úzká část pro sezení dítěte, když nožičky visí dolů a komíhají se.

Podle čeho poznáme dobré nosítko?

Část, na které dítě sedí, sahá od jedné podkolenní jamky k druhé. Jeho kolínka se nacházejí zhruba ve výši pupíku, zadeček je mírně pod jeho úrovní. Zádíčka dítěte jsou podepřena tak, že jsou sice mírně prohnuta, mrňous se ale nehroutí, a to ani v tom případě, že spí. Tuto pozici zvanou podřep rozkročný zaujímají miminka při zvedání zcela automaticky. Je považována za zvlášť pohodlnou a zdravou.
Přesto musí být jasně řečeno, že dost rozšířený názor, že ostatní pomůcky pro nošení dětem škodí (například vedou ke zhmožděninám varlat), není vědecky prokázán. Například jedna doposud nezveřejněná studie dětské lékařky dr. Waltraud Steining-Belzové se 181 pětiletými dětmi z Kolína nad Rýnem neprokázala každopádně žádnou takovou souvislost. Mezi dětmi s vadným držením těla nebo odchylkami na páteři byly jak nošené, tak i nenošené děti. A z nošených dětí byl nošen stejný počet v ergonomicky vhodných, jakožto i nevhodných nosítkách.

Může se někdy nosit dítě obličejem dopředu?

Problémem je, že děti v nosítku více visí, nežli sedí. Páteř je přetěžována, ruce a nohy visí dolů bez svalového napětí. Celá váha spočívá pouze na úzké části nosítka. V této pozici však může být miminko zahlceno přílivem podnětů z okolí, přičemž nemá žádného úniku. Když mají rodiče dojem, že dítě už mělo podnětů dost, mohou ho nosit také na boku a šátek uvázat pomocí kroužku, nebo dítě vzít na záda. V obou těchto případech má dítě dobrý rozhled při optimálním držení a může se také nadměrnému množství podnětů bránit přitulením.

Nebrání nošení osamostatňování?

Podle odborníků v žádném případě nebrání. Každé dítě přichází na svět s jakýmsi vnitřním plánem osamostatnit se. Tento vývoj není možné zadržet. A to ani nošením. Právě naopak: nošené děti načerpávají v tomto raném období hodně jistoty a důvěry v okolní svět, a to jim pomáhá i v pozdějším osamostatňování se.

Existují děti, které nechtějí být nošeny?

Podle odborníků – ne. Pokud se dítě v šátku na nošení vzpouzí, má to většinou úplně jiné důvody. Možná, že ho někde tlačí přezka nebo uzel. Nebo není spokojeno s pozicí, kterou při nošení zaujímá, protože chce například vidět více. Často jsou za tím zcela banální důvody, jako jsou hlad, bolest bříška nebo plná plenka. A nakonec mrňousové samozřejmě také spolehlivě vycítí, pokud se maminka nebo tatínek cítí při nošení nejistě nebo nepříjemně.

Začnou děti, které byly hodně nošeny, chodit později?

Z toho nemusejí mít rodiče strach. Nošení dokonce napomáhá motorickému vývoji dítěte. Díky lehkému, dobře odpruženému pohybu je dítě neustále vystaveno informativním podnětům o postavení těla v prostoru, které mimovolně podněcují k mírné aktivitě. Tím se trénují svaly, které jsou potřebné pro vzpřímení se do stoje. Kromě toho podněcuje nošení také smysl pro rovnováhu a procvičuje tělesné vnímání sebe sama a také schopnost zpracovávat a koordinovat různé smyslové vjemy, a to je důležitou pomůckou pro učení se lézt i chodit.

Je pravda, že nošené děti méně pláčí?

Ano, se dvěmi výjimkami. Podle studií nošení nepomáhá zkrátit nadměrný večerní pláč kojenců ani nesnižuje celkovou dobu trvání pláče chronicky uplakaného miminka. Pomáhá tím způsobem, že rodiče jsou schopni ukonejšit své dítě dříve, přičemž sami mají volnost pohybu. Ten, kdo nosí, poskytuje úplně mimochodem blízkost a péči dítěti a stimuluje jeho smysly. Londýnští vědci zjistili, že minimálně tři hodiny nošení denně mají stejný efekt, jako kdyby se rodiče svému dítěti zvlášť intenzivně věnovali. Mimochodem, právě když děti hodně pláčí, je často těžké vydržet je nosit po celou dobu vepředu. Mnoho rodičů má proto v takovýchto situacích dobrou zkušenost s nošením dítěte na zádech, během kterého si mohou něco udělat: například upéci koláč. To pomáhá redukovat vlastní frustraci a agresivitu, aniž by se dítě muselo obejít bez blízkosti dospělého.

Je nošení důležité pro vytvoření vazby mezi matkou a dítětem?

Každopádně má pozitivní vliv. Díky blízkému tělesnému kontaktu dochází jak u rodičů, tak u dětí k vylučování hormonů, které posilují jejich vzájemnou vazbu. Kromě toho přímo na těle cítíte, kdy je vaše dítě napjaté a kdy zcela klidné, o co se zajímá a co mu nahání strach. Proto jste také schopni přiměřeně reagovat dříve, než se dítě rozpláče. Proto se také můžete své rodičovské roli cítit kompetentnější. A to opět posiluje vazbu mezi vámi a dítětem. I německá etoložka, dr. Evelin Kirkilionisová potvrzuje, že nošené děti jsou častěji bezpečně vázány na svoje rodiče, současně však varuje i před chybnými závěry. Pouhé „být nošen“ není nezbytným předpokladem ani zárukou vytvoření dobrého citového pouta mezi rodičem a dítětem.

Bylo by pro dítě nejlepší, kdyby bylo jen nošeno?

Co se týče vývoje druhu, lidská miminka jsou k nošení předurčena – přicházejí na svět s očekáváním, že budou nošena. Ortoped a úrazový chirurg Heiner Biedermann z Kolína nad Rýnem například říká, že nošení je ´druhově správným způsobem odchovu člověka´, přičemž není podstatné, zda rodiče nosí svoje dítě na svém břiše, zádech nebo boku. Nejdůležitější je tělesný kontakt a to, že je dítě v pohybu se svými rodiči.
Dr. Biedermann přesto není zastáncem toho, aby byli rodiče vystaveni příliš velkému tlaku a za každou cenu nosili své dítě. Většina maminek a tatínků totiž samozřejmě využívá i dětský kočárek. A pokud mají pro své dítě jak kočárek, tak i pomůcku na nošení, rozhodují se podle konkrétní situace, zda využít to či ono. Nelze nic namítat. Lidská miminka jsou totiž velice přizpůsobivá. Generace dětí nebyly nošeny téměř vůbec, a přesto ve zdraví a spokojenosti vyrostly, protože jejich rodiče blízkost, která automaticky vzniká při nošení, vytvářeli jinak – zpíváním, hraním, mazlením. Je dobré, že mladé maminky a tatínkové dnes opět objevují nošení jako další možnost, díky které mohou být svému miminku nablízku.