Mohou být rodiče oporou dětí při učení angličtiny?

Vedle učitelů i lektorů ve školách a na jazykových kurzech mají na angličtinu svých dětí vliv také jejich rodiče. Pokud je to v jejich silách, pomáhají s domácími úkoly, procvičují slovíčka, jindy zase například během dlouhých cest vymýšlejí jazykové hry. Jak ale být pro své děti dobrým učitelem angličtiny a nedělat při tom zbytečné chyby?

„V prvé řadě by se rodiče neměli bát toho, že dětem angličtinu pokazí, když mají třeba i oprávněný pocit, že jsou na tom po stránce jazykového vybavení hůře než jejich potomci,“ říká Lucie Bechná z jazykové školy Helen Doron English. Rodič by měl být ve výuce angličtiny pomyslným spojencem učitele nebo lektora. Pro výuku jazyků je totiž důležitá motivace. A tu mohou ve velké míře dodat dítěti jeho otec či matka.
Domácí procvičování angličtiny v rámci rodiny tak může lámat bariéry mezi malým studentem a učením jazyka. Vhodné je dávat před dětmi najevo, že se rodiče rovněž věnují vlastnímu jazykovému zdokonalování. Když děti vidí radost z pokroků u své matky či otce, rády se pustí do vlastního zlepšování.
Rodiče by se měli při domácím procvičování držet několika zásad. První je pravidelnost. Platí, že krátká, ale každodenní průprava přináší více ovoce než dlouhá hodina jednou týdně. Zábavná aktivita nemusí trvat déle než několik minut.
Dále je vhodné vytvořit okolo učení angličtiny pozitivní atmosféru. Můžete s dětmi zavzpomínat, jak se jim například na zahraniční dovolené povedlo koupit zmrzlinu apod.
Děti potřebují slyšet pochvalu, někdy se totiž ve škole bojí neúspěchu. Mají strach, že si udělají ostudu před kamarády, když například nějaké slovo špatně vysloví. Pochvalou je rodiče mohou postrčit k tomu, aby se nebály riskovat. Mluvit s chybami je lepší než nemluvit.
Třetím pravidlem je koncentrace na oblasti, které děti baví. Učitelé k tomu nemají příležitost, hodina nemůže uspokojit zájmy všech. Doma lze angličtinu věnovat oblíbenému fotbalu nebo gymnastice. Anebo zpěvákům či populárním youtuberům.
Otec nebo matka v roli domácího učitele angličtiny často přispějí dobrou radou, i když zrovna angličtinu neovládají. Pokud vidí, že si dítě s něčím neví rady, mohou ho nasměrovat k internetu, kde najde nějaký návod k řešení. Použít je také možné knižní anglický slovník. Aspoň děti zjistí, jak se pracovalo se slovíčky dříve.
A když dítě problém vyřeší anebo se mu podaří nějaký jiný krok ve zdolávání anglického jazyka, musí následovat pochvala. Učitel nemá tolik času, aby každého studenta hodnotil do detailu, rodiče však takový prostor mají. Odměnou za zvládnutí testu ve škole může být prodloužený čas s kamarády nebo třeba příprava oblíbeného jídla.
Otázkou je, zda se při domácím učení nepokazí výslovnost anglických slov. Tato obava není opodstatněná. Děti si totiž skládají obrázek o výslovnosti z více zdrojů – od učitelů, z internetu, leccos pochytí při poslechu písniček či sledováním filmů, takže rodiče nejsou pro děti v tomto ohledu jediným informačním pramenem.
(Zdroj: Helen Doron English)