Miminka objevují svět svými ústy: ať už jde o kartáček nebo žabky na pláž – nic před nimi není v bezpečí! Zatímco rodiče šílí, důležité informace o světě proudí miminku z úst rovnou do jeho hlavičky.
HLAVNĚ SE UKLIDNIT!
Již před příchodem na svět si dítě vydatně cucá palec, ve druhém trimestru v průměru osmnáctkrát za hodinu. Nacvičuje si tak sání. Tento fakt vědci objevili samozřejmě až v éře používání ultrazvuku. A hned po narození miminko v tom pokračuje s maminčinými prsy. Neboť klid, pocit uspokojení a bezpečí – to všechno teď přichází k němu prostřednictvím úst.
ZÁKLADY
Od čtvrtého měsíce si miminko vše, co je v jeho dosahu, strká okamžitě do pusinky – máminy klíče, tátův mobil nebo třeba i vlastní nožky. Pokud se dítě snaží žvýkat tvrdé předměty, třeba dřevěné hrací kostky, pak se mu nejspíš klubou první zoubky a žvýkání mu ulevuje od bolestivého prořezávání. Jinak teď právě začíná „orální fáze“ vývoje – pojem, který zformuloval již před sto lety psychoanalytik Sigmund Freud: „Ústa jsou brána do světa.“
PRŮZKUM
Proč je pro malé průzkumníky důležitá právě pusinka? Je to jednoduché – zajišťuje totiž ty nejnapínavější zážitky. Ručičky ani očka ještě nejsou tak dobře vyvinuté, zatímco jazyk, patro a rtíky miminku zajistí plnohodnotný 4D prožitek se speciálními efekty. To proto, že je v těchto místech mnoho nervových zakončení: hrací kostka je hranatá a tvrdá, podložka v koupelně zas měkká a jemná, kartáček hladký i pichlavý najednou – pro vaše děťátko jsou to nejdůležitější poznatky, jaké v prvních měsících svého života může získat. Až teprve po prvních narozeninách toto nutkání strkat všechno do pusinky pomalu ustává. Teď přicházejí ke slovu stále šikovnější ruce, které brzy dítěti poskytnou stejně zajímavé poznatky jako pusinka. Ale i ve třech letech může dítě mimoděk olíznout zábradlí, zvlášť když jste mu už tisíckrát říkala, že se to nedělá. To se zkrátka prosadil jeho objevitelský duch!
APLIKACE
Samozřejmě vaše dítě chce vědět, zda předmět jeho zkoumání je k snědku či nikoli. Má více chuťových nervů než vy, a to nejen na jazyku, ale i v jícnu a na vnitřních stranách tváří. Tak například dítě umí odlišit mateřské mléko vaše od mléka vaší kojící kamarádky. Ale mozek se ještě musí naučit chuťové a čichové vjemy správně třídit. Nechte tedy děťátko klidně ochutnávat vše možné: kyselé, sladké, hořké, slané – jen pozor, nic nesmí být příliš horké, protože co se týká tepelných vjemů, má dítě v této době ještě „dlouhé vedení“ – než zjistí, že brambory jsou příliš horké, už má spálenou pusinku. Je to dáno tím, že chvilku trvá, než je podnět zpracován jako informace o bolesti. Až teprve asi v šesti letech umí dítě na horké reagovat stejně rychle jako vy.
VÝSLEDKY
Zatímco dítko ocucává autíčko nebo babiččiny korále, shromažďuje důležité informace, které jdou z nervových buněk přímo do mozku a tam se ukládají. Tak si může udělat velmi přesný obrázek o tom, čeho se jeho rty, jazyk a patro právě dotýkají. A vjemy přijaté ústy může převádět i na jiné smysly, například zrak: při jednom pokusu dávala miminka přednost hrubším dudlíkům, které předtím již měla v puse, než hladkým, které ještě neznala.
CO DO PUSY ROZHODNĚ NEPATŘÍ
Zkoumání ústy je přípustné, pokud je daný předmět alespoň částečně čistý a bez chemie. Desinfekční sprej nepotřebujete. A to proto, že většina choroboplodných zárodků, se kterými se vaše dítko takto setká, posiluje jeho obranyschopnost. Ano troška tiskařské černi neboli barvy z čerstvého vydání novin není žádné drama. Ale jakmile začne dítě lézt, musíte být již ostražití: čisticí prostředky a jiné chemikálie i aromatické oleje nebo oleje do lamp musí bezpodmínečně pod zámek. To samé platí pro cigarety a léky. Při rozeznávání léků od bonbonů dítěti jeho instinkty bohužel nepomohou. Dejte pozor i na drobné předměty jako jsou mince, korále, kancelářské svorky, víčka od fixů apod. Z dosahu dítěte musí být i kočičí toaleta. Květináče s hlínou, kterou jste hnojili, můžete v případě nouze překrýt odstřiženou punčochou. A kdyby se přece jen něco stalo? Okamžitě volejte svého lékaře nebo pohotovost.