Jak to vidí představitelé tří generací, a co lze doporučit…
Patrik, 10 let:
„Raději bych jel bez babičky“
Mám svou babičku opravdu rád, ale o prázdninách bych byl raději sám s rodiči. O Velikonocích mě babička pořád komandovala. Pak jsme dělali pořád jen nudné věci: chodili na procházku a jedli zmrzlinu.
Už mě nebaví miminkovské hry jako pexeso. Kromě toho si někdy připadám úplně zmatený. Babička mi o prázdninách dovolí docela dlouho hrát hry na počítači, maminka ne. Navíc není to spravedlivé, když babička určuje všechno, co budeme o prázdninách dělat.
Když si u maminky stěžuji, řekne, že mám být vděčný, že babička jede s námi. Možná je to dobré pro moji mámu, ale ne pro mě.
Michaela, 32 let:
„Moje matka mi to ulehčuje“
Jsem velmi vděčná, že moje matka cestuje se mnou a s Patrikem. Samozřejmě ho bere o prázdninách, když já pracuji.
Mám jednoznačně z dovolené víc, když babička jede s námi. Můžu se odpoledne natáhnout, surfovat nebo večer si vyjít. Syna vychovávám sama a na drahé dovolené v rodinných hotelích, kde je hlídání dětí samozřejmostí, bohužel nemám. Kromě toho nechci matku nechávat samotnou. Dosud se Patrikovi společné prázdniny moc líbily. Nyní však tvrdí, že „dovolená s babičkou“ je nudná.
Samozřejmě, že babička už není tak podnikavá, jak by si to Patrik možná přál. Já mu rozumím, ale on se musí také naučit brát ohledy a přizpůsobit se. Já to dělám také, vždyť můj vztah s matkou také není úplně bez problémů. Na jedné straně je na Patrika přísnější než já, např. při stolování, na druhé straně ho rozmazluje.
Marie, 62 let:
„Někdy je toho na mě už moc“
Když byl Patrik ještě malý, tak žádné problémy nebyly. Naopak, společné cesty mi dělaly radost. Ale na poslední dovolené o Velikonocích jsem cítila, že mi už roste přes hlavu. Je neuvěřitelně živý a chce být pořád zaměstnán. Kromě toho je někdy docela drzý. Dříve, když byly moje děti malé, jsem takovéto situace zvládala lehce. Teď se ale cítím přetížená.
Chtěla bych ještě s oběma strávit spoustu prázdnin, už jen proto, abych Michaele ulevila od všedního shonu. Ale ještě jednu takovou dovolenou už nezvládnu. Ani nervově, ani fyzicky. O prázdninách si chci odpočinout a ne se hádat.
Před prázdninami se musíte dohodnout!
Dovolená s prarodiči je pro rodiče malých dětí často velmi pěkná, protože mají po ruce pomoc. Skrývá však také některá rizika. V jednom člunu sedí tři generace, a skupinová dynamika v tomto případě skýtá i možnost moha konfliktů. Ti, co na to doplácejí, jsou téměř vždy děti. V tomto případě má Patrik nejen pocit, že přišel zkrátka, ale také přesně cítí, že mezi matkou a babičkou jsou nevyřčené konflikty.
Na jedné straně nechce Michaela nechávat maminku samotnou, na druhé straně potřebuje její podporu a pomoc, a proto se vyhýbá jasným rozhovorům, jak si zacházení s Patrikem představuje.
Kromě toho se matka a dcera cítí být zavázané ke společné dovolené. To je spíš nepříznivý výchozí bod.
Zde pouze pomůže před příštími prázdninami si spolu sednout a vše probrat. Může padnout například návrh, jak by měl vypadat vzorový prázdninový den: Kdy bude mít možnost matka sama něco podniknout? Kdy bude potřebovat babička dvě nebo tři hodiny pro sebe, aby si odpočinula? Jaký program si přeje Patrik, co by ho bavilo? Otázkou je pak i to, jak postupovat, když jsou názory na výchovu rozdílné. Určitě by byl vhodný společný postup a nějaké názorové rozdíly probírané před dítětem.
Dovolená s prarodiči může být pěkná. Avšak většina mladých rodin má potřebu jít na dovolenou spíše bez nich. Zvláště tehdy, když jsou prarodiče součástí běžného všedního dne mimo letní prázdniny.