Maminky hodně řeší, co mohou jíst v období, kdy kojí své dítě. Určitě je na místě úprava jídelníčku i životního stylu, aby jejich organizmus bez problémů zvládl tuto zátěž a potřebu speciálních živin. Hned další otázkou pak bývá, zda miminku skutečně stačí mléko z prsu…
Nároky na zvýšený přísun základních živin – vitaminů, minerálů, bílkovin a vlákniny – jsou v období kojení skutečně hodně zvýšené. Kvalita matčiny stravy ovlivňuje kvalitu mléka a tím i zdravotní stav dítěte. Co by tedy měly kojící maminky zařadit do svého jídelníčku? Především takovou potravu, která obsahuje všechny nezbytné živiny: mléko a mléčné výrobky, libové maso a ryby, ovoce a zeleninu i celozrnné výrobky.
Mléko a mléčné výrobky dodávají tělu především vápník. Jak mléko, tak mléčné výrobky by měly být nejlépe polotučné. Vhodné jsou také kysané mléčné výrobky – kefír, podmáslí, jogurty. Ty příznivě upravují střevní miklofloru a zlepšují tak i trávení. Co se týče sýrů, z těch je lepší upřednostňovat méně tučné a nepříliš slané. Z mléčných výrobků je vhodné omezit šlehačku, smetanu a mražené smetanové krémy.
Kromě vápníku dodávají mléčné výrobky a mléko bílkoviny a další výživné látky.
Zelenina je vhodná především šetrně dušená, ale i syrová. Pro organizmus je významná především obsahem vitaminu C, beta-karotenu a kyseliny listové, z minerálů je v zelenině důležitý hlavně hořčík, draslík a fosfor.
Vynikajícím zdrojem vitaminu C je ovoce, které, stejně jako zelenina, obsahuje také beta-karoten a draslík, a to především žluté a oranžové ovoce. Nejvhodnější je ovoce syrové, případně sušené, které navíc dodává tělu potřebnou vlákninu. O něco méně se doporučuje jíst kompoty, ty totiž obsahují příliš mnoho cukru. Při výběru ovoce je nutné brát ohled na to, že některé druhy – například hrušky – vyvolávají plynatost a mohou tak u miminka způsobit nadýmání a bolesti bříška.
Maso a ryby dodávají tělu především vitamin B 12 a nezbytné omega 3 mastné kyseliny. Z ryb se doporučují především ryby mořské, které mají vyšší obsah jódu a také omega 3 kyselin a podílejí se na rozvoji mozkových funkcí miminka. Obecně platí, že by kojící žena měla zařadit do svého jídelníčku mořské ryby dvakrát týdně. Ze sladkovodních ryb je vhodný pstruh či lipan, případně kapr. Maso je vhodné pouze netučné, nejlépe kuřecí a krůtí. Uzeniny a paštiky bývají příliš tučné a slané, a v období, kdy žena kojí, je lepší jejich konzumaci omezit na minimum.
Vejce představují hlavně v letním období riziko salmonelózy. Proto se v období kojení doporučuje jíst pouze vejce vařená natvrdo či jinak tepelně a déle upravená.
Pečivo je dobré volit celozrnné, které obsahuje především vitaminy skupiny B. Jako mlsání je vhodné müsli. To vše obsahuje dostatek vlákniny, která funguje jako jakýsi „kartáček střev“.
Čemu se vyhnout: Tučným, kořeněným a smaženým jídlům, dále pokrmům, které mohou nadýmat, aromatickým pochutinám (mohou změnit chuť mateřského mléka, které pak kojenec odmítá), potravinám, které by mohly vyvolat alergie, a to v každém případě v rodinách, kde se v rodině vyskytuje nějaký typ alergie, takže má dítě na to genetické dispozice.
Vitaminy a minerály v období kojení
Vitamin D je společně s vápníkem důležitý pro prevenci křivice u novorozenců. Dobrými zdroji vitaminu D jsou ryby a mléko.
Vitamin C podporuje obranyschopnost organizmu a je důležitý v procesu krvetvorby. Je obsažen především v zelených paprikách, černém rybízu, pomerančích a rajských jablkách.
Kyselina listová podporuje krvetvorbu. Je obsažena převážně v zelené listové zelenině.
Jód je v období kojení nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy kojící maminky a zároveň pro zdravý duševní i tělesný vývoj kojence. Jeho dobrým zdrojem jsou zejména mořské ryby.
Železo je důležité k transportu kyslíku v těle. Jeho zdrojem je především červené maso.
Vápník je důležitý pro vývoj kostí. V období kojení je jeho doporučená denní dávka dvojnásobná; kojící žena by měla přijímat ve stravě až 2000 mg vápníku denně. Jeho cenným zdrojem jsou tvrdé sýry, mléko, jogurty a tvaroh.
Ke správné výživě patří také dodržování pitného režimu. Kojící žena by měla denně vypít přibližně 2,5 l tekutin. Nadměrné pití tekutin nemá na produkci mléka žádný vliv, maminka by se měla řídit především pocitem žízně – a vždy by měla mít po ruce sklenici minerálky, kvalitní vody, ovocné šťávy či bylinného čaje určeného pro podporu kojení.
Kromě zdravé výživy a odpočinku prospívá – jak mamince tak miminku – pobyt na čerstvém vzduchu, proto je dobré často si vyjít na procházku do přírody.
Čeho se nejraději úplně vzdát?
To, že by kojící matka neměla pít alkohol a kávu, je všeobecně známo. Kofein může u dítěte způsobit neklid, poruchy spánku a podrážděnost. Doporučuje se omezit pití kávy na maximálně dva šálky denně, nicméně ideálním řešením pro období kojení je káva bez kofeinu. Jestliže si kojící maminka nechce odpustit to neodolatelnou chuť skutečné kávy, je možné si šálek načasovat hned po kojení, tak se kofein z valné většiny do dalšího kojení odbourá.
Alkoholu se během těhotenství a kojení doporučuje zcela vyhnout, případně omezit na maximálně jednu skleničku. Pití alkoholu ve velkém množství může vést ke snížení produkce mléka, navíc mléko může „zapáchat“ po alkoholu a kojenec je může odmítnout. Alkohol může mít přímý vliv na dítě v podobě poruchy spánku či celkového útlumu.
Kouření způsobuje nižší tvorbu mléka, mimoto nikotin v mateřském mléce nepříznivě ovlivňuje činnost trávicího ústrojí dítěte. Zatěžuje játra a ledviny, kojenec může i častěji zvracet.
Konzumaci jakýchkoli léků je nutné konzultovat s lékařem, zpravidla totiž přecházejí do mateřského mléka.
.png)
