Jaké kroužky jsou pro děti vhodné? Čím akčnější, tím lepší…

Vadné držení těla se u českých dětí neustále prohlubuje. Ubývá fyzických aktivit a přibývá sedavých koníčků. Podle fyzioterapeutů by však šestihodinové sezení ve školní lavici měly kompenzovat alespoň tři hodiny pohybu denně.

„V mateřských školách děti běhají, skáčou, lezou, hýbají se celý den. Pak nastoupí do školy a náhle jsou nuceny sedět hodiny v lavici. Taková statická zátěž bez dostatečné pohybové kompenzace negativně ovlivňuje vývoj páteře, kostí a svalů, což se projeví bolestí zad v pubertě či dospělosti,“ upozornila hlavní fyzioterapeutka pražské FYZIOkliniky Iva Bílková.
To potvrzuje studie Státního zdravotního ústavu, podle které má vadné držení těla 42 procent českých dětí. Nejohroženější skupinou jsou děti kolem třináctého roku života, v období zrychleného růstu – z nich má problémy s pohybovým aparátem přes 53 procent.
„Jestliže dítě půl dne sedí ve škole, mělo by pro zdravý vývoj minimálně tři hodiny sportovat – nejenom v kroužku, ale místo vození se autem chodit do školy a ze školy pěšky, jezdit na koloběžce, lézt po stromech, skákat, běhat. Pokud chce dítě chodit na keramiku nebo hrát na klavír, proč ne, ale takové aktivity by měl doplnit ještě pohybový kroužek, ideálně jednou až dvakrát týdně 90 minut. Čím akčnější, tím z hlediska fyzioterapie přínosnější – dítě si zlepší pohybovou koordinaci, zvýší kapacitu plic, posílí záda a bříško, které dlouhým sezením ve škole trpí nejvíc,“ míní Iva Bílková.
Podle fyzioterapeutky není podstatné, zda se dítě věnuje fotbalu, bojovému sportu, gymnastice, atletice, baletu nebo tenisu. V dětském věku je důležité budovat příznivý vztah k pohybu, který zůstává především zábavou, zdravým protažením a vydrží až do dospělosti. Jednostranné zatížení „malých profesionálních sportovců“ je pak důležité vyrovnávat jiným pohybem, který uleví používaným svalům a posílí ty opomíjené.
Pěstují-li děti vícekrát týdně jeden typ sportu, měly by věnovat pozornost také důkladnému protahování a vybrat si nějaký další kompenzační pohyb. „Například malí florbalisté nebo hokejisté, kteří se hrbí pouze na jednu stranu, by měli rovnat záda běháním, plaváním nebo sportovní gymnastikou. Tenisté a golfisté mohou na konci tréninku zkoušet i opačné ruce a podobně. Jinak je bude v pubertě bolet šíje, rameno a z tenisového postoje budou mít lehce pokřivenou páteř. Pokud bude dítě hrát tenis jednou až dvakrát týdně a k tomu bude dělat stejně pravidelně atletiku, získá tzv. všestranný pohybový rozvoj a jeho tělo se bude vyvíjet zdravěji,“ vysvětlila Iva Bílková.
Zdroj: FYZIOklinika a Data Státního zdravotního ústavu (SZÚ): studie Zdraví dětí 2016