Metod odplenkování dětí existuje celá řada. Všechny však mají jedno společné – žádná z nich nevyřeší „problém“ přes noc, u všech je třeba obrnit se trpělivostí a vytrvat. Svou oblíbenou metodu vám popíše Vanda Schreierová, instruktorka plavání a pohybové výchovy kojenců, batolat a dětí předškolního věku.
Vandě se nejvíce zamlouvá postup, který pojmenovala „na indiána“ (nebo „indiánská metoda“) a aplikovala ho nejen na své děti, ale doporučuje ho také maminkám, se kterými pracuje.
Ale proč zrovna indiáni?
Základy metody jsem kdysi pochytila v knize „Nejšťastnější batole v okolí“ od Harveyho Karpa, který popisoval indiány a jejich způsob „odplenkování“, a proto jsem se rozhodla říkat jí indiánská metoda. Indiánské děti do 24 měsíců věku vykonávají potřebu „kudy chodí“. Ve věku dvou let si je rodiče vezmou stranou a vysvětlí jim, že tímto způsobem již do budoucna vykonávat potřebu nemůžou a ukážou jim místo v koutě týpí, které je pro tyto účely určeno. Děti následně vše pochopí a začnou tam opravdu chodit, protože jejich nervová soustava je již dostatečně vyspělá. Do dvou let tedy nejsou rodiči ani nikým jiným kárány, poučovány nebo vysazovány na nočníček. Zdá se vám to úsměvné? Ale vůbec ne…
Podle studií se z podmíněného reflexního vylučování stane vědomé vylučování a ovládání svěračů někdy mezi 18. a 24. měsícem života. Do té doby můžeme pouze pozorovat signály, které vykonání potřeby předchází, a musíme rychle jednat, protože dítě není schopné zadržet a počkat, případně někam dojít. Lze tedy říci, že začít odplenkovávat v této době je v podstatě zbytečné a může být ve výsledku hodně stresující pro všechny zúčastněné – nebohé batole i rodiče, kteří se stále dokola snaží a snaží. Tento proces tak může trvat až několik měsíců – v podstatě do doby, než dítě dozraje do výše zmíněného věku, aby vše samo chápalo a umělo své tělíčko a potřeby „ovládat“.
„Na indiána“ v praxi
V indiánské metodě doporučuji, abyste dítěti mezi 20. a 24. měsícem života plenky odebrali a přes den je již nikdy nenasadili. Pro noc to však zatím neplatí. Plenky tedy seberte a dítěti v klidu vysvětlete, že počínaje dnešním dnem bude chodit čůrat a kakat na nočník. V tomto věku by dítě mělo být zcela zralé, aby to pochopilo, potřebu zadrželo a došlo samo k nočníku, případně si o něj řeklo. Nezapomeňte ale na jedno důležité pravidlo – nekárejte potomka za nezdar a v případě, že se pár dnů nebude dařit (což většinou opravdu nebude), nepolevujte a plenky nenasazujte zpět. Dítě by pak mohlo být zmatené z toho, proč jednou plenku má a jednou nemá a mohlo by to rozjetý „proces“ odplenkování pokazit.
Pro „odplenkování“ si nechte zhruba dva týdny s volnějším programem bez dovolených či větších návštěv a akcí. Počítejte s tím, že první den až dva bude načůráno všude. Poté můžete pozorovat, že se dítě před vykonáním potřeby zastaví, rozkročí nohy a podívá se dolů v očekávání, co se bude dít. To je známka toho, že již umí potřebu zadržet a chvilku si počkat. V této fázi buďte rychlí, přistrčte nočník a v klidu vysvětlete, že se nečůrá a nekaká na zem, ale do nočníku. Za první úspěch pak nezapomeňte potomka náležitě pochválit, aby si úspěch zapamatoval. Za nezdary můžete slovně kárat, ale jen velmi jemně a klidně, nikdy dítěti nedávejte na zadek a na ně nekřičte. Spíše jemně vyjádřete smutek a vysvětlete, že na nočník by to bylo lepší. Za předpokladu, že dodržíte postup (nebudete vracet plenky, nebudete dítě příliš kárat atd.), trvá odplenkování na indiána v průměru jeden až dva týdny, může to ale být i déle, záleží na vyspělosti dítěte a jeho povaze.
I po úspěšném odplenkování však mějte na paměti, že bez nehod během celého dne podle výzkumů děti vydrží v průměrném věku 28 měsíců. V noci se tato hranice dokonce pohybuje mezi 30. měsícem a šestý rokem. Ano, šestým rokem – téměř polovina dětí ve věku pěti let nevydrží být každou noc suchá. Ruku na srdce – kdo z nás si z dětství nepamatuje živé sny „jdu čůrat“ a následné mokré probuzení? Dobrý pomocník pro případ nočních nehod je nepropustná podložka na matraci.
Jak poznáte, že je dítě na odplenkování zralé?
• Malou potřebu vykonává méněkrát za den a ve větším množství (tzv. neučůrává).
• Na velkou si poodchází z dosahu lidí, nebo se úplně schovává, aby mělo soukromí.
• Je starší než 18 měsíců (některé děti to zvládají i dříve, pokud splňují předchozí dva body).
Ať už si pro odplenkování vyberete indiána nebo jinou metodu, nikdy nezapomínejte na základní pravidlo: „trpělivost – trpělivost – trpělivost“ a nenechte se odradit či zvyklat okolím a případnými radami a poznámkami typu „už jste dávno měli začít“, „nám odplenkování trvalo tři dny“, atd. Každé dítě je totiž jedinečné.