Češi jsou národem metráčků!

Nejde jen o to, kolik toho sníme, ale také co jíme. Češi tak díky své vysoké váze drží ve statistikách přední příčky mezi tzv. metráčky.

Český statistický úřad uvedl data z Eurostatu, z nichž vyplývá, že nadváhu má 48 % žen a 63 % mužů. Může za to i životní styl, kdy jsme díky moderní době značně zlenivěli. Faktem je rovněž to, že jíme více, než je naše skutečná potřeba. Češi by se ovšem měli zamyslet nejen nad tím, zda mají dostatek pohybu, ale také nad kvalitou kupovaných potravin.
Z uvedené infografiky se dozvíte, kolik si toho během jednoho roku dopřejeme.
I přes to, že se v posledních letech skladba českého jídelníčku změnila k lepšímu a roste i zájem o kvalitní potraviny, zůstáváme jedním z nejtlustějších národů. Je důležité, aby naše strava byla bohatá na živiny a abychom si uměli v obchodě vybrat opravdu kvalitní výrobky. Zařazení více ovoce, zeleniny, ryb a libového masa je samozřejmostí. Pokud vás tedy občas napadají otázky typu „Je lepší chléb kváskový, nebo z droždí?“ nebo „Jak poznám náhražky sýrů?“, případně „Podle čeho vybrat kečup a z kolika rajčat by měl být?“, pak se podívejte na stránky www.akademiekvality.cz, kde najdete nejen odpovědi na řadu otázek, ale také souhrnné informace o potravinách a značkách kvality. To, co jíme, a jak se o sebe staráme, se logicky projeví na kvalitě našeho života a nejvíce pak na zdraví. Není daleko od pravdy, že než člověk dospěje, sní několik „tatrovek“ jídla. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ročně každý Čech spotřebuje okolo 785,6 kg potravin, přičemž celková spotřeba potravin v České republice stále stoupá.
Většina lidí si spojuje kvalitu potravin se značkami kvality. To ovlivňuje i nakupování a povědomí spotřebitelů. Co si pod kvalitou potravin nejčastěji představují? Hlavně čerstvost a minimum přídatných látek a umělých náhražek. Nejznámější značkou kvality mezi spotřebiteli je podle výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2017 Klasa – své prvenství obhájila s 89 % (u podpořené znalosti). Po ní následuje značka Regionální potravina. Z výzkumu také vyplývá, že zhruba polovina nakupujících preferuje české potraviny před zahraničními a že za posledních několik let se vnímání kvality českých výrobků zlepšilo. Do TOP 10 českých značek spotřebitelé zařadili právě značku kvality Klasa jako jednu z nejznámějších.
A ještě zajímavost: Víte, kolik toho přibližně sní jeden člověk za rok?
• Mléka se mezi sebou liší především v obsahu tuku a ve způsobu ošetření. Ročně vypijeme a využijeme kolem 60 litrů konzumního mléka.
• Aby se máslo mohlo nazývat máslem, musí obsahovat mléčný tuk v rozsahu 80-90 %. Ani méně, ani více. Ročně jej spotřebujeme 5,4 kg.
• Obecně sníme zhruba 12 kg rajčat na hlavu.
• Uhodnete, kolik je potřeba mléka pro výrobu 1 kg eidamu? Celých 10,5 litru! Celkem spotřebujeme 13,3 kg sýru na osobu.
• Ročně se v ČR vyrobí přibližně 300 tisíc tun chleba, což je 1 milion kusů denně. Jeden člověk sní zhruba 40 kg ročně.
• Za jediný rok sníme přes 4 kopy vajec, konkrétně 249 kusů.
• V roce 2016 se u nás sklidilo 126 434 tun jablek. Ročně pak sníme průměrně kolem 23,7 kg.
• Jahody se pohybují na hranici spotřeby 2,5 kg na osobu.
• Obilovin v podobě mouky, krup, vloček či rýže sníme 114,9 kg.
• Celkově každý z nás sní 80,3 kg masa – od vepřového přes hovězí, skopové, zvěřinu až po drůbeží. Drůbežího masa pak zkonzumujeme téměř 27 kg.
Zdroj: Český statistický úřad – https://www.czso.cz/documents/10180/45565376/2701391701.pdf/0ac2fb94-6722-4b36-92c8-5d047f0953c7?version=1.0
Více informací o kvalitních potravinách naleznete na stránkách www.akademiekvality.cz.