Populární pomůckou mezi rodiči malých dětí a kojenců jsou v posledních letech vibrační a hrací lehátka. Jak ale působí na pohybový aparát našich děti? Na to odpovídá primářka MUDr. Michaela Tomanová z Infinity Clinic a Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí.
„V případě umísťování dětí či kojenců do lehátek nebo třeba do autosedaček v podstatě nezáleží na tom, zda se jedná o lehátko vibrační či normální. Tyto pomůcky mají pevnou konstrukcí, využívají popruhy, které dítě v sedačce či lehátku fixují, aby nevypadlo. Jejich nejdůležitější úkol je splnit požadavky bezpečnosti dítěte. Bohužel tím je značně omezen volný pohyb dítěte a může docházet k pomalejšímu rozvoji motorických funkcí, především když je dítě dlouhodobě v těchto lehátkách nebo sedačkách. Ještě více rizikové je to pro děti, které už začínají samy lézt, stavět se a chodit,“ říká MUDr. Michaela Tomanová a dodává: „Přesto, že lehátka s hrazdičkami na zavěšení hraček mohou děti motivovat k zájmu o ně, jejich pohyb je limitován konstrukcí daného lehátka a upevnění v něm. Proto je potřeba tyto pomůcky používat pouze po dobu nezbytně nutnou. A nezapomeňte, že se sčítá doba strávená například v autosedačce i v lehátku.“
Pozor na dlouhodobé užívání
„Negativní vliv na pohybový aparát při používání lehátek není tak velký, jako u chodítek. V lehátku je dítě více či méně schoulené a je omezen jeho volný pohyb. Malý kojenec, který většinu času prospí, není až tak ohrožen. Špatný vliv se může projevit spíše při dlouhodobém užívání při bdění například i několik hodin denně, navíc ještě třeba v kombinaci s autosedačkou, která může být také připevněna na podvozek kočárku místo pevné korby, jako tzv. vajíčko. Vetší pozor si tedy musíme dávat u větších dětí, abychom je dlouhodobě nevystavovali omezenému pohybu,“ dodává doktorka Tomanová.
Když už se děťátko začne více pohybovat, zvedá hlavičku a zkouší se otáčet, je nejlepší ho položit na rovnou podložku, například na zem. Je to bezpečné, dítě nemůže nikam spadnout, a zároveň má dostatek prostoru, aby se mohlo volně pohybovat, pozorovat a vnímat svět kolem sebe. Dochází tak k lepšímu psychomotorickému rozvoji a nácviku pohybových funkcí. Pohybový vývoj je individuální u každého dítěte. V případě, že má dítě dostatek volnosti v pohybu, dochází k přirozenému motorickému vývoji dle jeho individuálních možností a k optimálnímu nastavení pohybového aparátu.
Pokud dítě nemusíte v lehátku či sedačce nechávat z důvodu bezpečnosti, je přirozenější mu buď věnovat pozornost, nebo ho nechat se volně hýbat, aby se mohl přirozeně vyvíjet jeho centrální nervový systém ruku v ruce s motorickými schopnostmi.
(Zdroj: Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí)