Jak zachytit dětství našich dětí a počátky našeho rodičovství

Na fotografiích jsou miminka tak sladká. Záběrům na videu se zase zasmějeme. Nejvhodnější formou zaznamenávání minulosti ale přesto zřejmě zůstává obyčejný deník. A ne, není to retro! Proč? Dočtete se o tom v následujících řádcích.

Pokladnice pro zachování kouzla minulosti

Jednou jeden básník v jedné své básni napsal, že v každém začátku se skrývá kouzlo toho, co se teprve může zrodit. Berte to jako podpůrnou výzvu – i kdybyste s deníčkem vašeho miminka začali a vedli ho jenom po několik měsíců či let, přesto získáte velkolepý zdroj autentických vzpomínek. Obzvlášť vás potěší po letech, až vaše dítě bude slavit třeba osmnáctiny. V „deníčcích miminka“ nejde o pouhé zaznamenávání uplynulé skutečnosti ani o pouhé zaznamenání vývojových skoků dítěte. Můžete připojovat fotografie i kresby a všelijaké „předměty doličné“ s patřičným komentářem. Usilujte o postihnutí atmosféry chvil, které si pak díky své vytrvalosti při vedení deníčku i po letech lépe vybavíte.

Jde také o praktickou stránku věci

Nejste si jistá, že vaše miminko dostatečně pije? Nebo máte obavu, že možná trochu moc pláče? Nahání vám to strach? Vypište se z toho do deníku. Poznáte, jak samo takové psaní umí ulevit (viz dále). Navíc vám to později může pomoci při péči o další děti. Vaše první dítě nakonec téměř určitě bude prospívat velmi dobře a starosti, které jste si dělala při prvnjím si při druhém nebo dalším miminku už nebudete tolik připouštět. Zvláště když uvidíte záznamy z kojení, obsahu vypitého mléka či přírůstky na váze. Klidně zkuste i vytvářet vlastní srovnávací tabulky: Kdy miminko plakalo nejvíce? Jaké mělo fáze pro spánek, bdělost, stravu, hru? Kdy se chtělo chovat? Jak probíhaly návštěvy u pediatra? Podobné záznamy v zpětně hodně prozradí a dodají vám rodičovskou sebedůvěru.

Motivace mít další potomky

Ano, takový deník může být i povzbuzením, pokud váháte, zda mít či nemít další dítě. Vzpomínky na probdělé noci s prvním miminkem mohou ubírat chuť pořídit si další dítě. Deník může posloužit pro vyrovnání pocitů – zaznamenává totiž právě i jedinečné a krásné chvíle, které k příchodu nového člena rodiny patří. Nakonec zjistíte, že to s těmi probdělými nocemi zase nebylo tak zlé. Navíc, s každým dalším dítětem stoupá vaše zkušenost a sebevědomí, většina rodičů vám potvrdí, že s prvním miminkem bylo práce daleko nejvíc. Při dalších už totiž nemusíte brouzdat po internetu, číst rodičovské průvodce, nepřipouštíte si tolik stresu a nejistoty. A pokud píšete deník sourozencům, snadno z něj poznáte, jak mohou být děti stejných rodičů různé.

Cesta jako cíl

Možná si říkáte – budu vést dítěti deník, a pak už stejně nenajdu čas se k němu vracet. I kdyby tomu tak bylo, přesto je psaní deníku přínosné. Vzpomínky budou přece jen po ruce pro případ „co kdyby“. Navíc se ale může stát, že pocítíte potřebu věnovat se v deníčku nejen dítěti, ale také sobě. Během počátků rodičovství, a tedy v prvním roce života vašeho miminka, musíte zvládnout celou řadu nových problémů a pocitů, ale také mnoho obtížných a negativních situací. Dáte-li je takříkajíc na papír, uleví se vám. Pokud ovšem psaní o sobě a pro sebe začnete praktikovat, platí jediné doporučení: Založte regulérní deník také sobě, a půjdete-li do hloubky vlastní duše, neuchovávejte ho pohromadě s deníkem miminka, který obvykle zůstává dostupný všem členům rodiny…