Malí ničitelé

Někdy se prostě malí projeví jako kazisvěti. Počmárané, ulomené, rozbité… Máme se obávat, že není něco s tím dítětem v pořádku? Je to snad znakem agrese? Žádný strach! Důvody dětského řádění jsou obvykle docela neškodné…


Nemotornost
To ví přece každý, že malé ruce mohou mít s velkou mísou problém. Tak prosím, nedávat nic rozbitného na kraj stolu, a honem najít nějakou jinou činnost – třeba zamést drobečky s lopatkou a smetáčkem.

Nevázaná radost z pohybu
Koleje pro vláček jsou sice zajímavé, ale mohou po čase omrzet. Tak do toho: medvídek se po nich šmahem „projde“ – bumm, bác, a je to! Paráda! Za chvíli však dítě koleje postaví v klidu znovu, a třeba už se závorami.

Chuť věci rozpatlat
To se to rozmázlo. Skvělé! Teď aspoň vím, že ten dort (pudink, špenát…) je měkký a mazlavý!

Zvídavost
Vlastně jde jen o proces učení a poznávání. Tam za těmi kolečky musí přece něco být… Je tam motor? Co žene to autíčko vpřed, když ho potáhnu dozadu?

Napodobování dospělých
Ejhle, byli jsme u holiče a teta mi ostříhala vlásky. Trochu jsem plakal… Tady je Ken a tady nůžky… Fakt nedorostou?

Tvořivé přehodnocování účelů věcí
Dům pro panenky je dům, ale co když se po něm dá šplhat a dosáhnout na vypínač? Anebo ne!?

Děti mají vlastně pravdu. Něco jen tak rozbít a vyřádit se může být docela dobrý pocit. I dospělí mají své hry, které mají s tímhle dětským pocitem leccos společného – třeba takové kuželky! Když někdo povalí všechny jedním vrhem koulí, ostatní mu tleskají a nikdo nevyčítá agresi anebo chuť ničit. Zkrátka – i v docela zdravém světě má chaos své místo
Děti různého věku mají pro ničení a rozbíjení své důvody. Musí se ale odmalička učit, kdy je destrukce přijatelná, a kdy nikoliv.
Věž z kostek se snadno postaví znovu, ale rozbitá hračka, z níž zbyly jen úlomky, už původní podobu nikdy nezíská. Stejně jako miska ze stolu. Anebo vlasy panenky.
Děti ještě nechápou souvislosti. Ani nemají potřebné zkušenosti, které by jim pomohly odhadnout důsledky všech akcí a činů. Je na dospělých, aby je obklopily takovými předměty, na kterých se potřebné souvislosti naučí a zkušenosti získají. Místo drahých hraček, se kterými musí být dítě opatrné, často poslouží i staré papírové krabice nebo dřevěné kostky.
A co teprve malé barvené paraplíčko na vanilkovém pudinku!? Později ho může mít panenka jako svůj módní doplněk.
Inspirujme děti a nešetřeme dobrými příklady!