Druhý rok života: Čas velkých změn

Sotva se dítě postaví na nožky, začíná dobývat svět. Mottem druhého roku života je autonomie, dítě o druhých narozeninách chodí, běhá, mluví a objevuje kouzlo samostatnosti a vlastní vůle. Je to fascinující a pro rodiče hodně náročné!

Pohyb znamená pokrok a radost pro tělo i duši
Motorikou rozumíme pohybovou schopnost organizmu. Schopnost? U batolat je nejspíše tento pojem silně podhodnocen – vždyť jejich pohyb se dá přirovnat k druhé kosmické… Zvláště o dvouletých ale platí, že jejich pohyb nikdy není jen tělesným procesem. Když se batoleti pohybově daří, obvykle prospívá i psychicky, což ale platí i naopak.

Nohy slouží stále lépe
O chůzi pediatři hovoří, když dítě samostatně udělá alespoň tři krůčky. Z vývojového hlediska na to má čas do osmnáctého měsíce života. Většina batolat ovšem nedbá na lékařské tabulky a začínají chodit mnohem dříve. Nožky jsou při tom nejprve lehce do O, později zase do X, chůze je to vrávoravá, přesto ale už má svůj cíl. Od stolu ke křeslu, od křesla do tátovy náruče.

Nejzajímavější směry: vpřed a nahoru
Jakmile nohy malé tělo unesou a dítě přestane zakopávat, lákají ho i vyvýšená místa. Obzvlášť přitažlivé jsou schody. Přitahují batole přímo magickou silou. Podobné je to se skluzavkou na dětském hřišti. Nahoru to jde nějak snáz než dolů – to se mnozí mrňousci raději nechají snést. Lákavé je také všechno, co leží na stole. Jen tam dohlédnout! Lépe se to daří ze stoje na špičkách. To je přece výborná pozice! Některým dětem se zalíbí natolik, že po špičkách běhají, i když to nepotřebují!

Výcvik pro budoucí fotbalisty?
Jít v této fázi vývoje s dítětem na procházku představuje pro dospělého pořádnou zkoušku trpělivosti. Stačí pár metrů cesty na celé odpoledne. Batole pobíhá dopředu a do stran, pak zase zpátky. Na prosby typu „Tak pojď, ať aspoň někam dojdeme!“ nereaguje. Možná bude větší zábava, když vezmete s sebou míč. Dítě brzy pochopí, oč jde, a chůzi rázem obohatí chůzí pozpátku. Kopnutí do míče je přece mnohem lepší s rozběhem!

Hedvábné polštářky se mění v nožičky
Patřívají na miminku k tomu nejsladšímu: buclaté válečky, z nichž jako perly vykukují malé prstíky. Zpočátku je dětská nožka plochá a pro chůzi nepoužitelná, postupně se ale začne proměňovat – chodidlo se zúží a vyklene, prsty se protáhnou. Je zajímavé, že prsty na nohou jsou v tomto věku značně pohyblivé. Dítě s jejich pomocí vyrovnává stabilitu, ba je schopné se jimi i přidržet. I proto necháváme batolata co nejčastěji běhat naboso. Umění stability dvouletých stojí vůbec za pozornost. Vyžaduje totiž značné nasazení – těžiště je oproti dospělému tělu mnohem níže a nepoměr krátkých nohou k velkému tělu předpokládá vynaložení daleko většího úsilí.

Boule sem, boule tam
V tomto věku se s pády zkrátka musí počítat, zvláště pokud má dítě hlavičku větších rozměrů a ona ho často někam převáží. Přesto ale u batolat vidíme silně vyvinutý pud sebezáchovy. Když např. vlezou pod stolek nebo pod pohovku, zpravidla se nenapřímí dřív, než jsou z nízkého prostoru zase pryč, a to bez toho, že by očima kontrolovala výšku překážky nad sebou. Také prostorové vnímání je již vyvinuto. Jen se na technice pohybu ještě musí pracovat, takže možné karamboly je třeba předpokládat. Proto je nutné ostré rohy v bytě vybavit ochrannými kryty, což je rozhodně vhodnější než neustálá ústní napomínání. Atmosféra obav a zákazů, kterou vytvářejí nervózní rodiče komentující každý krok nebo pokus dítěte, působí na malého průzkumníka vysloveně rušivě.

Fontanela se pomalu uzavírá
Fontanely jsou štěrbiny na dětské lebce v místech, kde se kosti tvořící lebku stýkají. Tyto kosti se uzavírají zhruba na osmnáctém měsíci (opravdu pevný srůst ale trvá ještě mnohem déle). Tato poměrně dlouhá plasticita lebečních švů umožňuje dítěti jak rychlé vyrovnávání krevního tlaku v hlavě, tak i možnost nerušeného zvětšování mozku, které v raném dětství probíhá poměrně bouřlivě. Během prvního roku života se objem hlavičky zvětšuje až o deset cm a během druhého roku o další tři. Také dochází ke zvětšení obličeje, který ve srovnání se zadní částí hlavy nyní již zaujímá více místa.

Na cestě k prvnímu účesu
Ačkoliv holohlavost miminkům na kráse neubírá, většina rodičů se na vlásky těší. Pleš na zadní části hlavy způsobená častým ležením, mizí zhruba po prvním půlroce. Pokud se dítě vlasaté už nenarodí, můžeme si na první česání docela počkat. Je třeba počítat s tím, že barva vlasů v tomto vývojovém období vůbec nemusí odpovídat barvě v pozdějších letech.

Z otesánka človíček
Jakmile se dítě postaví na nohy, začíná se měnit i tvar jeho těla, které se čím dál více vytahuje. I když se celkový růst oproti prvnímu roku v tomto druhém roce výrazně zpomaluje, dítě mění svou výšku až o deset centimetrů a váhu asi o dva kilogramy. Nejvýrazněji se mění nohy – rovněž se prodlužují a získávají „normální“ proporce.

Jemná motorika se rozvíjí
Souvisí to se zlepšením souhry očí a rukou, což vede ke zručnějšímu zacházení s předměty denní potřeby (hrneček, lžíce, knoflík). Prozatím bývají obě ruce obdobně šikovné, pozvolna ale dítě začíná preferovat ruku dominantní. Naprosto převratným zážitkem je pro dítě první setkání s tužkou nebo s pastelkami, když zjistí, že po sobě na papíře zanechává stopu! Rodiče mohou jeho zájem ještě zvýšit, když mu sami něco namalují nebo na chvíli vedou ruku.

Pohyb ovlivňuje inteligenci
Rozvoj pohybových schopností úzce souvisí s rozvojem inteligence. Pohybové zkušenosti tvoří její první stupeň. Stojí za zmínku, že pohybově šikovné děti mají blíže k získání sociálních dovedností i sebevědomí. Nezanedbatelná je v této souvislosti i zvýšená pravděpodobnost jisté „přirozené ochrany“, kterou pohybově nadané děti vykazují proti různým nebezpečím každodenního života.

Dívka nebo chlapec? Už je to jasné na první pohled!
U miminek někdy pomáhá růžové či modré oblečení. Od druhého roku už je ale pohlaví dítěte obvykle jasně patrné, a to bez ohledu na to, zda je batole bez vlasů nebo třeba pouze na fotografii. V jistém pokusu identifikovaly na fotce správné pohlaví dvouletých již tří až pětileté děti.