Dát dítě do školky, když máte doma novorozence?

Poctivě jste se připravovali s prvorozeným na příchod miminka. Zvládli jste i první setkání v porodnici a první dny po příchodu domů. Jenomže teď řešíte další dilema – dát staršího sourozence do školky, anebo raději ne? Nebude se cítit odstrčený? Nebude žárlit?

sourozenci-21168291_m

Paní Martina se bála, že nebude zvládat péči o miminko a tříletého raubíře. „Chtěla jsem si to ulehčit. Ráno Martínka vozil do školy táta a odpoledne ve tři jsem ho vyzvedávala při procházce s kočárkem. Ale asi toho bylo na syna moc. Hodně se do sebe stáhnul a na miminko byl někdy vysloveně zlý,“ vzpomíná Martina.

„Naše Maruška už do školky chodila skoro rok, když se jí narodil bráška, byla na ni zvyklá a snášela to celkem bez problémů. Těšila se na vrstevníky ve školce – a doma se zase těšila z brášky,“ vypráví Marie.

Jana zase trpěla neustálými obavami a nejistotami. „Nevěděla jsem, jestli dát starší dceru do školky. Já jsem tam také nechodila a mamka byla s námi doma. Bude to mít pro dceru prospěch? Anebo je to ´odkládání dětí´?“ Nakonec se rozhodla pro soukromou miniškolku dvakrát týdně. „Dcera byla nadšená a já vlastně taky,“ nabízí kompromis.

Pokud už dítě nějakou dobu do školky chodí, není to tak náročné rozhodování. Je-li ale ve věku nástupu do školky zrovna v době, kdy se sourozenec narodí, pak mnohdy stojí maminky před těžkým dilematem. Dát ho do školky, anebo ne? A na jak dlouho? Na jednu stranu by jim to možná v mnohém pomohlo. Doposud byly pořád jen s prvorozeným – a teď přibyla péče ještě o miminko. Zvlášť pokud dítě nepřijalo sourozence úplně bez problémů hrozí doma tak trošku ponorka a maminka má tendenci „usnadnit si život“, nechat ho ve školce na co nejdelší dobu. Jenomže může se stát, že když v takové situaci dáte staršího potomka do školky – a třeba ještě na celý den, cítí se odstrčený. Dokonce si může myslet, že ho už nemáte rádi. A že ho nepotřebujete. Máte přece miminko. To s ním se pořád mazlíte, a upřednostňujete ho.

Jen vy sami znáte vaše dítě nejlépe. Zkuste se do něj vcítit. Co se mu asi honí hlavou? A zkuste si představovat, co by si asi sám přál. A ptejte se ho na to. Pokud vysloveně do školky nechce, třeba proto, že je malý, nebo že by byl radši s vámi, nebo se bojí, že by mu doma něco uteklo, raději skousněte ponorku a nechte si ho doma. Ulevit vám může manžel, babička či tetička o víkendech. I když vás to možná bude stát nervy navíc.

Psychologové radí, že pokud dítě nechodilo do školky před narozením miminka, nebylo by vhodné umístit ho tam, zrovna když se jeho sourozenec narodí. A tak když přijde na svět druhorozené dítě koncem prázdnin nebo na začátku školního roku, raději sourozence na nějakou dobu ze školky omluvte, než si vše doma „sedne“, případně školku odložte o další rok. Stejně tak pozorujete-li úzkost u prvorozeného, přestože už do školky nějakou dobu chodí, nechejte si ho doma po narození miminka i tak. Můžete ho zasvětit, jak probíhá takový den s miminkem, zapojit ho do přebalování a oblékání – a vysvětlovat, že mezi vrstevníky to možná bude lepší zábava. Řada maminek také z vlastní zkušenosti doporučuje vyzvedávat prvorozeného ze školky po obědě. Školka splní svou socializační roli, vy jste přece doma, a třeba budete mít při odpoledním spánku miminka čas i na hru se starším sourozencem.

Ať už jste sebevíc unavené a nevyspalé, zkuste také myslet na to, s jakou „náladou“ starší dítě ze školky vyzvedáváte. Honíte ho a okřikujete, nebo ho necháte v klidu převléct, ptáte se, jak se měl? Řada maminek doporučuje, že i když jsou sebeunavenější a sebeulítanější, pomáhá jim vnitřně se na staršího potomka těšit a tím pocitem těšení ho vyzvedávat z předškolního zařízení. Ono je pak klidnější a nemá tendence dělat vylomeniny, zasekávat se nebo být na matku protivné.

Hlavní zásada vzhledem k prvorozenému tedy je: po narození miminka co nejméně změn! Má-li chodit do školky, tak ať tam začne chodit dříve, než se miminko narodí. Má-li změnit postýlku, udělejte tak ještě daleko dřív, než do ní uložíte druhorozeného. Má-li holčička dát své sestřičce dětské náušničky, pořiďte jí „krásné, pro velké slečny“ ještě dříve, než je dáte její malé sestřičce. A buďte vnímavé vůči pocitům prvorozeného.