Jak bylo ve školce?

Vaše ratolest ne a ne promluvit o tom, jak bylo ve školce? Možná nemáte k dispozici ty správné otázky. Zde je sedm tipů, jak se správně ptát:

Příchod domů
Možná by se ani vám nelíbilo, kdybyste byli přepadeni hned u dveří otázkami a přáními. U dětí je to stejné. Po náročném dni ve školce nebo u přátel potřebuje mít dítě chvilku klidu, i kdybyste měli puknout zvědavostí. Nakonec nejspíš začne samo vykládat, co zajímavého prožilo.

Na správnou otázku správná odpověď!
Kdo se ptá bez fantazie, dostane nejspíše nedostatečnou odpověď. Na otázku „Jak bylo ve školce?“ se nejspíš dozvíte, že „Dobře.“ Větší šanci na úspěch bude mít otázka typu: „Tak na co sis dnes ve školce hrál?“

Hoďte udičku
Zdá se vám, že dítko má starosti, je nějaké skleslé a bez nálady? Rozpovídejte se sama o svých starostech, třeba se váš brouček přidá. Například jak to šlo, když jste se s někým pohádala. Nebo jak vám bylo, když jste byla dítě a někdo vás zlobil.

Mlčeti zlato
Odborníci zabývající se lidskou komunikací říkají, že někdy je lepší mlčet. Ten, kdo výroky svého dítěte stále ohodnocuje, ať už kladně nebo záporně, riskuje, že utne chuť vyprávět už v zárodku. Nechte fantazii svého dítěte volný průběh. Když už se k něčemu vyjádřit musíte, dejte si na čas.

Změňte téma
Lepší než držet se jednoho tématu je odvést pozornost. Při hře nebo procházce dítě nejspíše roztaje a většinou se spontánně rozpovídá.

Nedívejte se na ně
Děti se snáze rozpovídají, když na ně nebudete nedočkavě koukat. Dle skotských vědců se totiž lépe umí soustředit, když se nikdo nekouká přímo na ně. Že by v nás bylo zakódované ono nepříjemné „Dívej se na mě, když s tebou mluvím“?!

Neurážejte se
Je nesmysl se urazit, když váš maličký opravdu nic neříká. Nemůžete dělat nic víc, než dát najevo, že jste po ruce, vždy připraveni naslouchat. I děti mají právo na svá malá tajemství. Nepřikládejme proto my, dospělí, jejich mlčení vetší význam, než vskutku má.