Břišní poloha nevhodná? Ale kdepak!

Mnozí dnes proti ní brojí a zvláště ke spánku do ní miminka neukládáme, a to z důvodu prokázaného nebezpečí. Spaní na bříšku zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí novorozence (SIDS). Přesto by však nebylo dobré na tuto polohu zanevřít. Pro zdravý vývoj miminka je velmi důležitá. Proč?

000002

… protože děti se z ní lépe učí otáčet i sedět. Když leží na bříšku, automaticky trochu stáčejí hlavičku ke straně, aby mohly dýchat. Právě to jsou začátky samostatné hybnosti. Dále dítě při pootočení hlavy postupně začíná pozorovat nějaký zajímavý předmět a čím dál víc se snaží i zvedat hlavičku, aby si jej mohl prohlédnout. To vede k zaujetí pozice ve vzpěru na předloktí. Ještě sice dlouho potrvá, než dítě z této pozice přejde k plazení, sezení nebo lezení, ale srovnávací studie potvrzují, že miminka, která přes den pobývají na bříšku, se následně rychleji zdvihají, ať už do sedu nebo na nohy.

… protože se v této poloze lépe vyvíjí páteř. Zpočátku je páteř zaoblená, aby to lépe vyhovovalo poloze, kterou dítě zaujímá v děloze. Aby ale později došlo k optimálnímu rozložení váhy pro chůzi a všechny další polohy těly, získává páteř postupně typickou dvakrát prohnutou esovitou podobu. A k ní poloha na bříšku opět vydatně napomáhá. Pokaždé, když dítě zvedne hlavu, páteř se protáhne a svalstvo okolo ní se posiluje. Leh na zádech v postýlkách nebo sedačkách naproti tomu původní tvar zaoblení nezdravě prodlužují.

… protože předchází deformacím dětské hlavičky, což zdaleka není jen kosmetický problém. Jakmile je hlavička zezadu „spláclá“, dítě má větší problém s ní otáčet, a někdy může dojít i k dlouhodobým nevítaným změnám tvaru hlavy.

… protože se tím zlepšuje celkové vnímání, zejména prostorové. Z polohy na zádech pozoruje dítě okolní prostor velmi jednostranně. Je vlastně v pozici nehybného pacienta, který může hledět jen strop nad sebou. Poloha na bříšku nabízí mnohem plastičtější zkušenost a zapojuje do činnosti orgány rovnováhy, které máme uloženy za ušima. Dětská hlavička tak postupně hledá svou polohu – lze to přirovnat k zaměřování kompasu. Kde je vlevo, vpravo, vpředu, a vzadu? Poloha na zádech tohle zdaleka neumožňuje.

… protože dítě zakotvuje v těle a celkově „uzemňuje“. Abychom se dokázali koordinovaně pohybovat, potřebujeme vyrovnané svalové napětí. Od krční páteře vycházejí četné svalové skupiny, které mají na svalovou rovnováhu v celém těle obrovský vliv. A obecně platí, že čím lépe je na tom s vyvinutím svalstva a rovnováhy horní poloviny těla, tím lépe se i dolní přizpůsobí.

P.S.: Některé děti břišní polohu náruživě odmítají. Může to souviset s těžkým porodem (vakumextraktor, kleště). Někdy může v pozadí neochoty dítěte být i konkrétní problém – posunutý krční obratel, který nevydržel nápor porodu atd. Mnoho traumat v tělesném prožitku potenciálně představuje i císařský řez. Pokud něco „podezřelého“ pozorujete u svého miminka, nespoléhejte se jen na klasickou medicínu. Zkuste využít i možností jiných oborů – Vojtovy metody, chiropraxe, osteopatie, manuální medicíny. A také svému dítěti věnujte hodně tělesné pozornosti – chování, mazlení, masírování, to vše napomáhá tomu, aby se miminko ve svém těle cítilo „doma“ a dobře ho poznalo. A pozor: pokud miminko v břišní poloze ponecháváte, nenechávejte ho bez dozoru!