Mnozí dnes proti ní brojí a zvláště ke spánku do ní miminka neukládáme, a to z důvodu prokázaného nebezpečí. Spaní na bříšku zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí novorozence (SIDS). Přesto by však nebylo dobré na tuto polohu zanevřít. Pro zdravý vývoj miminka je velmi důležitá. Proč?
… protože děti se z ní lépe učí otáčet i sedět. Když leží na bříšku, automaticky trochu stáčejí hlavičku ke straně, aby mohly dýchat. Právě to jsou začátky samostatné hybnosti. Dále dítě při pootočení hlavy postupně začíná pozorovat nějaký zajímavý předmět a čím dál víc se snaží i zvedat hlavičku, aby si jej mohl prohlédnout. To vede k zaujetí pozice ve vzpěru na předloktí. Ještě sice dlouho potrvá, než dítě z této pozice přejde k plazení, sezení nebo lezení, ale srovnávací studie potvrzují, že miminka, která přes den pobývají na bříšku, se následně rychleji zdvihají, ať už do sedu nebo na nohy.
… protože se v této poloze lépe vyvíjí páteř. Zpočátku je páteř zaoblená, aby to lépe vyhovovalo poloze, kterou dítě zaujímá v děloze. Aby ale později došlo k optimálnímu rozložení váhy pro chůzi a všechny další polohy těly, získává páteř postupně typickou dvakrát prohnutou esovitou podobu. A k ní poloha na bříšku opět vydatně napomáhá. Pokaždé, když dítě zvedne hlavu, páteř se protáhne a svalstvo okolo ní se posiluje. Leh na zádech v postýlkách nebo sedačkách naproti tomu původní tvar zaoblení nezdravě prodlužují.
… protože předchází deformacím dětské hlavičky, což zdaleka není jen kosmetický problém. Jakmile je hlavička zezadu „spláclá“, dítě má větší problém s ní otáčet, a někdy může dojít i k dlouhodobým nevítaným změnám tvaru hlavy.
… protože se tím zlepšuje celkové vnímání, zejména prostorové. Z polohy na zádech pozoruje dítě okolní prostor velmi jednostranně. Je vlastně v pozici nehybného pacienta, který může hledět jen strop nad sebou. Poloha na bříšku nabízí mnohem plastičtější zkušenost a zapojuje do činnosti orgány rovnováhy, které máme uloženy za ušima. Dětská hlavička tak postupně hledá svou polohu – lze to přirovnat k zaměřování kompasu. Kde je vlevo, vpravo, vpředu, a vzadu? Poloha na zádech tohle zdaleka neumožňuje.
… protože dítě zakotvuje v těle a celkově „uzemňuje“. Abychom se dokázali koordinovaně pohybovat, potřebujeme vyrovnané svalové napětí. Od krční páteře vycházejí četné svalové skupiny, které mají na svalovou rovnováhu v celém těle obrovský vliv. A obecně platí, že čím lépe je na tom s vyvinutím svalstva a rovnováhy horní poloviny těla, tím lépe se i dolní přizpůsobí.
P.S.: Některé děti břišní polohu náruživě odmítají. Může to souviset s těžkým porodem (vakumextraktor, kleště). Někdy může v pozadí neochoty dítěte být i konkrétní problém – posunutý krční obratel, který nevydržel nápor porodu atd. Mnoho traumat v tělesném prožitku potenciálně představuje i císařský řez. Pokud něco „podezřelého“ pozorujete u svého miminka, nespoléhejte se jen na klasickou medicínu. Zkuste využít i možností jiných oborů – Vojtovy metody, chiropraxe, osteopatie, manuální medicíny. A také svému dítěti věnujte hodně tělesné pozornosti – chování, mazlení, masírování, to vše napomáhá tomu, aby se miminko ve svém těle cítilo „doma“ a dobře ho poznalo.
A pozor: pokud miminko v břišní poloze ponecháváte, nenechávejte ho bez dozoru!
